Athlone – ME v olympijském triatlonu.  Jak závod viděl tradičně nejlepší z českých reprezentantů Filip Ospalý? Z vítězství se radovali Alistair Brownlee a Nicola Spirig (www.triatlet.cz)

Na mistrovství Evropy si dvojice největších favoritů Gomez a Brownlee prohodila pořadí na stupních vítězů z loňského roku a titul si odváží mladý Brit. Bronz vybojoval Francouz Davod Hauss, který je překvapením letošní sezóny. Vedoucí muž seriálu Mistrovství světa Alexander Brukhankov až na sedmém místě. Z českých závodníků byl tradičně nejúspěšnější Filip Ospalý a desáté místo ukazuje, že navzdory zaměření na dlouhé tratě nic neztratil ze své rychlosti, vždyť za Brukhankovem zaostal o pouhých 15 sekund!! Osmnáctým místěm potvrdil své letošní zlepšení Jan Čelůstka, 24. Místo obsadil veterán Martin Krňávek,  až na 34. Místě finišoval Přemysl Švarc. Na startu stála šedesátka závodníků.

V ženském závodě startovala čtyřicítka závodnic,  titul obhájila Nicola Spirig, a na stupně vítězů ji doprovodili  Carole Peon a Lisa Norden. České barvy hájila nejlépe Vendula Frintová, na 11. Místě. Australská mise zatím žádné zlepšení v plavání nepřinesla a vzhledem k nabitému závodnímu programu se ani nelze divit. Vendula sice vylepšila svoje životní maximum ale opět se opakuje stará písnička kdyby-takby – stačilo lépe zaplavat a na běhu by bojovala o medaili. Další česká závodnice Radka Vodičková skončila v polovině startovního pole na 16. Místě. Nenavázala tak na dva roky starý úspěch, kdy na ME obsadila 6. Místo ale vzhledem k četnosti startů buďme rádi, že se to zatím obešlo bez únavové zlomeniny a třeba se Radka opět  prozávodí i do světové špičky, která startuje na MS, ME.
V juniorských kategoriích se podařilo Lukášovi Kočařovi navázat na předchozí výsledky Vojtěcha Dědka a obsadil 16. Místo. Na 25. místě končil Martin Debnár, závod se nevydařil Jakubu Kršňákovi, který finišoval 41. O dvě příčky za ním dokončil Tomáš Kabrhel. Startovalo 66 závodníků. V závodě juniorek také Petra Kuříková zlepšila svoje loňské maximum když obsadila 10. Místo, pokud ale do budoucna výrazně nezlepší plavání, hrozí, že bude v podobné situaci jako Vendula Frintová. Aneta Grabmullerová po diskvalifikaci nebyl klasifikována. Startovalo čtyřicet závodnic.

Zde je průběh závodu jak jej náš nejlepší závodník  Filip Ospalý zaznamenal na svých  osobních stránkách www.ospalý.cz 
 

Trocha rekapitulace:
1997 Vuokatii (FIN) – DNF, 1998 Velden (AUT) – 23., 1999 Madeira (POR) – 33., 2000 Stein (NED) – 7., 2001 Karlovy Vary (CZE) – 1., 2002 Györ (HUN) – 2., 2003 Karlovy Vary (CZE) – 2., 2004 Valencia (ESP) – 12., 2005 Lausanne (SUI) – DNF, 2006 Autun (FRA) – 38., 2007 Kobenhagen (DEN) – 8., 2008 Lisboa (POR) – DNF, 2009 Holten (NED) – 15.
To jsou moje umístění na Mistrovství Evropy v kategorie Elite. A proč právě rekapitulace na začátku reportáže z té letošní? Co když to byla moje poslední Evropa na krátkých tratích??? I tak se na to musím dívat při pohledu na vývoj olympijského triatlonu a svou výkonnost…
Ale zpět k té letošní – za dobu, co triatlon dělám, už vím, co a jak a tak jsem rád, že mi svaz splnil mé přání a do dějiště ME jsem dorazil v pátek (ostatní čeští reprezentanti přicestovali ve čtvrtek) i za cenu mé nepřítomnosti na brífínku. Při mé plavecké výkonnosti je jedno jestli se mlátím s ostatními na kraji nebo uprostřed mola:) A tak mě bylo jedno, že na startovní molo jsem si šel „vybrat“ post až jako třetí odzadu. Aspoň jsem tím shodil nervozitu z nejlepšího plavce Richarda Vargy, který spolu s Palem Šimkem stáli až za mnou, protože brífink nestihli o 15minut. Tak jsem na konci 60ti členné řady nervózních atletů Richardovi vysvětlil, že s jeho plaveckou výkonností je jedno, kde stojí, že vždy vyplave první a navíc máme výhodu – zatímco ostatní už budou nervózně přešlapovat na startovním molu a čekat na oznámeni „Take your marks“, my jsme v klidu a můžeme se protahovat, protože vidíme, kolik lidí ještě před námi stojí:))) Jojo, plavání jsem si užil na pohodu, sice mi chvíli vadilo, že se po startu boxuji s Palem, který skákal do vody vedle mě, ale pak jsem zapadl někam doprostřed balíku a plaval s cílem co nejvíce ušetřit sil na další disciplíny. Po prvním přeběhu mola v polovině plavání jsem nic závažného nezjistil, ale při druhém, kdy jsem se podíval za sebe a zjistil,že za mnou už moc závodníků není, jsem pochopil, proč se mi plavalo tak lehce –plaval jsem volně:) Od Richarda jsem dostal minutu a lezl z vody 44. Ale čekalo mě kolo a v tom jsem se letos hodně zlepšil – můj cyklistický trenér, pan Novák, mi po mém posledním společném tréninku ve středu před závodem řekl, že už mi profesně dát víc nemůže – já mu ale nevěřím, ještě mám kam růst:)))
Během chvíle jsem dojel v té době třetí balík, ve kterém jeli i Krňoš a Přéma a v druhém okruhu v menším stoupání jsem si sám dojel hlavní skupinu. I když to už bylo jasné, že se třetí balík za chvíli dotáhne na ten druhý. Na špici závodu v té době jelo 5ti členná skupinka: bratří Brownlee, Javier Gomez, Alesandro Fabian a nejlepší plavec Richard Varga. Následující okruhy byly převážně stejné – náskok skupinky, z které odpadl Rišo, se pohyboval mezi 40 a 55 vteřinami. To podle toho jak moc v technických pasážích hlavní balík brzdili Brit Graves či Španěl Godoy – týmová taktika především Britů fungovala na výbornou. V jednu chvíli jsem se s Přémou a dvěma dalšími závodníky rozhodl k úniku, ale vydrželo nám to okruh a pak nás hlavní balík opět pohltil. V posledních okruzích ztráta narostla na více jak minutu a bylo jasné, že o titul si to rozdají Alistar a Javier. V depu jsem se snažil nezdržet moc dlouho, ale později se ukázalo, že to nebylo dobré rozhodnutí – helmu jsem totiž jen tak hodil směrem k boxu u mého stojanu, aniž bych si zkontroloval, zda přistála v něm. Na začátku běhu se z našeho balíku zformovala vepředu skupina silných běžců – Hauss, Clarke, Vidal, Freeman, Hug, kterým jsem nestačil. Nestíhal jsem ani tempo Silvi a Brukhankova, kteří mě během prvního okruhu předbíhali. Na začátku druhého okruhu jsem si všiml mého startovního čísla u penalty boxu- Na opačném konci běžecké tratě jsem se informoval u Jirky, zda to skutečně znamená, že se tam musím 15 sekund zastavit. Když mi to potvrdi,l zrychlil jsem a skoro se dotáhl na skupinu běžců přede mnou. Cílem bylo, aby mě během 15 sekund, kdy jsem stál v penalty boxu (po závodě jsem zjistil, že to bylo za tu helmu, kterou jsem nedal do boxu), předběhlo co nejméně závodníků. A cíl se povedl, přede mě se dostali jen dva a toho jednoho jsem za chvíli opět přeběhl. V posledním okruhu jsem ještě předběhl Reto Huga, ale na lepší než 10. místo to dnes nestačilo. I přesto jsem spokojen a letošní své starty na olympijských tratích s povoleným hákem ukončuji s bilancí 2. (EP Senec) a 10. (ME) místa.
V další části sezóny mě totiž čekají jen „hákové sprinty“ nebo bezhákové olympijské nebo střední.

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.