Zlepšit parametry krve jde i bez dopingu. Vedle vysokohorského tréninku je nejlepším řešením Hypoxico, které s úspěchem vyzkoušel na vlastní kůži nejlepší Čech na havajském Ironmanu Martin Matula. Zde jsou jeho zkušenosti. (M.Matula)

Lehce zavádějící článek ( Více zde ) o hypoxickém tréninku Filipa Ospalého a cyklistky Lady Kozlíkové trochu zaměňoval dvě různé věci - hypoxický trénik určený vrcholovým sportovcům a ITH hypoxickou terapii, která je spíše určena běžné veřejnosti a jejímž hlavním efektem je především pozitivní vliv na civilizační choroby. Jak je to tedy ve skutečnosti? Nakolik dokáže hypoxický trénink vylepšit parametry krevního obrazu, které jsou limitujícím faktorem pro vytrvalostní výkon? Bude hypoxický trénink dosažitelný i pro zájemce z řad výkonostních sportovců? Na to jsme se zeptali muže nad jiné povolané, který má s těmito přístroji již roční zkušenost, našeho nejlepšího havajského Ironmana Martina Matuly.

Před letošní Havají jsi přípravu vylepšil díky prostředkům firmy Hypoxico. O jaké produkty se jedná a jak to funguje? .

Nebylo to až před Havají, celá věc začala už na podzim roku 2007, kdy jsem při zátěžových testech měl na mně podezřele nízkou hodnotu VO2MAX a následné krevní testy odhalily laicky řečeno velmi špatné krevní parametry.
Samozřejmě jsem pátral po příčině, kterou jsem nejprve viděl jako následek mojí havárie před několika lety, nakonec se však zjistilo že za to mohou léky, které už několik let užívám a které značně snižují možnost vstřebávání kyseliny listové, následkem čehož mám nízkou hladinu erytropoetinu, hemoglobinu a špatné krevní parametry, téměř neslučitelné s podáváním kvalitních sportovních výkonů ve vytrvalostních sportech.
A tak začalo hledání možností, jak tento stav zlepšit. Jedinou bezpečnou, legální a pro mně použitelnou metodou byla simulace vysokohorského prostředí v domácích podmínkách, protože se díky pracovním povinnostem nemohu sbalit a na dlouhou dobu odcestovat do hor. Začalo shánění dostupných informací a materiálů (vše vesměs jen v angličtině) a na jaře 2008 mi přišel balík americké firmy
Hypoxico s kompresorem umožňujícím simulovat nadmořskou výšku až 7tis. m.n.m., luxusním stanem do kterého se vejde i rozměrná dvojpostel, měřičem obsahu O2 ve vzduchu a spací + tréninkovou maskou. A začalo testování.
Informací o používání jsem neměl moc, protože si je většina uživatelů schovávala pro sebe, dostupné byly jen doporučení výrobce a zahraniční studie. U nás stan používali ze známých sportovců např. Neumanová, Chalupa, Řehula apod., většinou však šlo ještě o starší typ, tzv. hypobarický stan, jehož nevýhodou byla kromě vyšší ceny a nároků na materiál stanu samotného především značná hlučnost kompresoru, které jsem se taky obával, ale jak se ukázalo zbytečně. Z vysavačem to nemá fakt nic společného a hlučnější je i klimatizace.

Jak konkrétně vypadal tvůj trénink - trénoval jsi s maskou, spal ve stanu, na jaké nadmořské výšce, za jak dlouho se to projeví na krevním obraze a jak dlouho efekt vydrží, používá se to i před závodem, případně jaký je ideální odstup mezi aplikací této kůry a závodem? .

Zpočátku jsem spal pouze ve stanu a trénoval normálně, bez omezení. Tréninkovou masku jsem nepoužíval, ta přišla na řadu až později. Bylo potřeba najít systém a vychytat mouchy. A jak se říká, chybami se člověk učí a ani mně se toto rčení nevyhnulo poté, co se můj spánek stal po čase neklidný, během noci jsem se budil a ráno se začal cítit unavený. Vše jsem pochopil v okamžiku, kdy ke mně na jednu noc ulehla do stanu moje přítelkyně, skoro se nevyspala a ráno sotva odjela do práce. Nadmořskou výšku jsem zvyšoval příliš rychle. Znovu jsem se vrátil na počátečních 1800m.n.m. a už byl trpělivější.
Na 3200m.n.m., což byla moje konečná výška jsem se dostal až po čtyřech týdnech a na té jsem potom další dva týdny pokračoval. Světe div se fungovalo to. Spal jsem normálně, regenerace probíhala jak má a moje krevní parametry šly rapidně nahoru.
Poté jsem otestoval i tréninkovou masku. Už jsem byl dostatečně aklimatizovaný a moje přenosové parametry krve na solidní úrovni, takže jsem sedl na trenažer, nastavil 250W a začal "inhalovat" vzduch s obsahem kyslíku odpovídající 2800m.n.m. I při relativně nízké zátěži však docházelo k hyperventilaci (dýchání je rychlejší než obsah vaků se vzduchem které plní generátor a dojde k jejich vyfouknutí) a já musel snížit zátěž. Chvíli mi trvalo než jsem doladil ideální zátěže a nadmořskou výšku, ale to by bylo na celou studii. Trénink s maskou jsem aplikoval 3x týdně 30-40min. Moje krevní parametry se i přes můj handicap se vstřebáváním kyseliny listové dostaly k hraničním hodnotám přípustným pro triatlon (u ostatních sportů podobné).
Životnost červených krvinek je dva měsíce, takže efekt by měl vydržet teoreticky po tuto dobu, praxe je však taková, že nově vzniklé krvinky
vydrží, ale začnou postupně odumírat ty nejstarší, takže dosažené parametry vydrží s jistotou 3 týdny, potom postupně klesají zhruba ty dva měsíce až na výchozí hodnotu. Není ovšem problém je udržovat používáním stanu s redukovanou výškou nebo masky na dosažené hraniční úrovni i několik měsíců.
Co se týká odstupu od závodu, není tady problém s kolísáním výkonnosti jako po návratu z hor( 1-4 dny nejisté, potom pokles výkonnosti a až po několika dalších dnech postupný nárůst), takže se stan může používat vlastně až do samotného závodu, většina sportovců však jeho aplikaci ukončí už 3 dny před závodem, aby jejich organismus nebyl absolutně ničím zatěžován. Stejně tak někteří vysazují stan na jeden den po extrémně náročném tréninku nebo přípravném závodě, aby nedošlo ani k minimálnímu zpomalení regenerace.

Stan, maska a regulerní hypoxický trénink jsou často zaměňovány za ITH-Hypoxickou terapii, naposledy v článku z dílny České tiskové kanceláře. Jaký je v tom rozdíl a jaký je efekt ITH? .

ITH má se stanem a maskou jedinou společnou věc a to je kompresor vyrábějící vzduch se sníženým obsahem O2. Jde o střídavé dýchání běžného a upraveného vzduchu po dobu 40min. až 1hod. (intervaly 2-5min.). Je to metoda kde se používají vysoké nadmořské výšky až 6400m.n.m. a jejím hlavním efektem není zlepšení krevních parametrů (stimulace erytropoetinu, zvýšení hemoglobinu, růst nových červených krvinek a tím zvýšení přenosových parametrů krve pro kyslík jako u stanu a tréninkové masky), ale léčba civilizačních chorob jako je astma, různé alergie, cukrovka apod. a mnohá evropská zdravotnická zařízení používají tuto metodu jako podpůrnou léčbu u těchto nemocí.
Existuje na to celá řada studií z nichž velkou část jsem pročítal v rámci zjišťování informací o problematice hypoxie jako takové. S ITH se samozřejmě nedá dosáhnout zlepšení transportních možností krve pro kyslík a tím zvýšení sportovní výkonnosti jako se stanem, má však výrazně pozitivní vliv na zdraví a vitalitu běžné populace, proto je určena ne sportovcům(ty nevyjímaje), ale široké veřejnosti.

Jaký má vliv hypoxiterapie na trénink, nakolik se musí přispůsobit intenzita a to jak při použití masky tak při normálním outdoorovém tréninku který souběžně s terapií probíhá? .

Při rozumné aplikaci, kdy je výška ve stanu zvyšována postupně po dobu několika týdnů až ke konečné výšce (pro většinu sportovců 2750-3200m.n.m.) se nemusí trénink jako takový omezovat vůbec. Regenerace běží normálně, únava se nekumuluje a není potřeba snižovat plánovanou četnost tréninků, intenzitu ani objem. A to je hlavní výhoda oproti přípravě v horách jako takových, kdy je potřeba na začátku pobytu(min. 3-4 dny, lépe týden) značně omezit trénink a i během následujících dní je potřeba redukovat intenzitu zatížení. Dalším
problémem je potom značné kolísání výkonnosti po návratu a bez potřebných vlastních zkušeností je to vždy trochu loterie, zda se závodem trefíme do toho správného dne. Myslím že dostatek zkušeností v této oblasti a propracovanou metodiku mají jen reprezentační lyžaři a několik málo jednotlivců.
Při současném použití stanu a masky je to trošku složitější, protože trénink s maskou, i když je nenáročný a netrvá dlouho se musí zakomponovat do ostatního tréninku, nedá se brát jako aktivní regenerace a k stávajícímu tréninku ho jen přidat, přeci jen o určitou zátěž jde. A tady ještě jedna poznámka - vše je do jisté míry individuální a co sedí jednomu, nemusí zcela sedět jinému, stejně tak odezva na používanou nadmořskou výšku vykazuje u různých lidí určité individuální odchylky. Vše se dá odhadnout, ale přesné hodnoty získáte až laboratorním rozborem krve.

Jaká jsou negativa? .

Největším je asi absence mnohdy úchvatného horského prostředí. Dalším v pořadí je skutečnost, že partnerka s vámi musí sdílet stan od počátku, aby se i ona aklimatizovala postupně, nejde se přistěhovat nárazově, to vám další den neudělá snídani ani večeři. Pokud vás vůbec nechá vyspat a nezbavíte se jí už v průběhu noci. A pokud jde o sex, v aklimatizovaném stavu žádný problém, pokud ji k sobě vlákáte jen občas, budete zřejmě stále nahoře, nebo bude lapat po dechu. A taky ten obraz v televizi je při pohledu ze stanu trošku rozmazaný. Jinak už jen samá pozitiva a sociální jistoty:-)

Komu je tento výrobek určen, jaká je jeho cena, je možno to někde vyzkoušet, vzniknou nějaká centra i pro veřejnost nebo to půjde po linii sportovních svazů a center? .

Produkt je samozřejmě určen především sportovcům, vrcholovým i výkonnostním, ale také široké veřejnosti na aplikaci ITH (ta se dá totiž aplikovat pomocí kompresoru Everest určeného pro stan a tréninkové masky také). Cena celé sestavy kompresor+stan+maska je něco pod 200tis. Samozřejmě jsou různé variace stanů a dalších doplňků, včetně měřičů obsahu O2 ve vzduchu, měřičů okysličení krve apod. a cena se odvíjí od zvolené kombinace. Nejnákladnější je ale kompresor upravující vzduch.
Trénink na trenažeru a běhátku s hypoxickou maskou bude možné už asi za 14 dní absolvovat na FTVS v Praze u Jirky Novotného, který dělá i zátěžové testy. Půjde o komplexní služby kde bude možné přístroj nejen vyzkoušet, změřit při tom laktát, okysličení krve apod, ale také se objednat na "kůru" několika tréninkových jednotek s měřením počátečních a konečných parametrů.
Takovýchto pracovišť bude ale v dohledné době mnohem více a přístroje a stany bude možné si i pronajímat domů nebo do sportovních klubů.
Zda si tyto přístroje najdou cestu i do sportovních svazů a sportovních center se teprve uvidí, oni sami musí zvážit návratnost této investice,
nicméně si myslím, že v době boje za čistotu sportu a při důsledném odhalování uživatelů erytropoetinu(EPO) bude toto jediná cesta ke zvyšování sportovní výkonnosti ve vytrvalostních sportech přirozenou a zdraví neohrožující cestou. Svět je i v této oblasti daleko před námi, takže proč už na start nastupovat s jistým handicapem. Hypoxico je řešením.
Martin Matula

Více informaci na www.hypoxico.cz  


Maska s kompresorem


Hypoxický stan


Martin Matula na vystavě Sport Life...


..a v sedle svého speciálu na havajském Ironmanu

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.