Ohlédnutí za olympijským triatlonem. Jaké zrcadlo hry v Pekingu českému triatlonu nastavily? Veřejnost díky médiím lační jen po medailích, kdo neuspěje, jakoby neexistoval, případně se na něj snese vlna kritiky. (www.triatlet.cz)

Bouřlivé diskuse zde vyvolal způsob nominace, kdy koordinátor Jiří Seidl prosadil model – kdo si kvalifikaci vybojuje, ten pojede. Na první pohled spravedlivé a motivující,  bohužel tento model nebere v úvahu, že v olympijském roce může někdo výkonostně vylétnout, jiný se zraní. A protože o peníze jde až na prvním místě, diskutabilní je i přístup k finančním prostředkům, kdy někteří mají vše placeno, ostatní na vlastní náklady cestují auty a spí po ubytovnách. Kapitolou samou pro sebe je trojfunkce - osobní trenér + koordinátor krátkého triatlonu+šéf Komise reprezentace, který pak  úkoluje a kontroluje sebe sama. Abychom ale byli spravedliví, protože řeč je o odpovědnosti, tak nad vším bdí Výkonný výbor v čele s předsedou prof. Václavem Buncem. Takže nominační kritéria byla předem dlouhodobě známá a nastavená, schválilo je řádně zvolené vedení svazu triatlonu a naříkat nad nimi dva měsíce před OH nebo po jejich skončení již nemá smysl.  Otázkou do diskuse je spíš zda to lze udělat spravedlivěji a lépe a zda je vůle čtyři roky zaběhlé pořádky měnit. Dalším restem jsou nesplněné sliby, kdy tehdejší kandidát na předsedu svazu prof. Bunc sliboval program systematické podpory talentovaným mladým závodníkům pro OH v Pekingu.Toto volební heslo nebylo nikdy naplněno.
Bez zajímavosti není  v této souvislosti skutečnost, jak podobný problém s nominací řešila například sekce MTB svazu cyklistiky–dva závodníci a závodnice , kteří splnili kvalifikační kritéria UCI, ale jen jedno místo pro ČR o které se na jaře museli  utkat na závodech SP – tuším tři závody, počítali se dva nejlepší výsledky – naprosto objektivní a spravedlivé. Třeba se někdo nechá příště inspirovat:-))

Počítá se jen vítězství .
Medaile a nejlépe zlato, to jsou jediná kritéria úspěchu ( .."počet medailí je třeba návýšit a do české výpravy vrátit pohodu".. takové kraviny píše např. MF Dnes), po kterých lační média a díky nim i sportovní fanoušci. Jen díky medailím sporty  a sportovci o kterých česká veřejnost, krmená pouze fotbalem a hokejem neměla až na vyjímky nejmenší tušení, jsou rázem národními hrdiny. Nad ostatními se jen mávne rukou. Kdo nikdy nesportoval nepochopí, jak tenká je hranice mezi úspěchem a neúspěchem, kolik dřiny a potu je za každým sportovním výkonem, co musel podstoupit i sportovec, který skončil desátý a upadne tím pádem okamžitě v zapomnění. Např. české basketbalistky, které se na rozdíl od božských fotbalistů na OH probojovaly, si za svůj výkon na olympiádě vysloužili komentáře novinářů, kde hlavním slovem byl propadák. Zvláštní...:-))
Pokud se týká triatlonu, i zde platí, že konkurence je obrovská a od triatlonové premiéry na OH v Sydney světový triatlon ušel obrovský kus cesty (o to obdivuhodnější je stříbrný „comeback“po osmi letech  Simona Whitfielda).
Jak hodnotit vystoupení a výkony našich reprezentantů? .
Kdo čekal medaili, byl zklamán, kdo čekal první desítku ten se nedočkal. Ano, Jan Řehula vybojoval bronz, ale doba byla jiná a Honza tomu obětoval opravdu maximum. V Austrálii žil a závodil, prošel si vražednými tréninkovými kempy spolu s dalšími špičkovými triatlety té doby, žil jen a pouze triatlonem. Současné reprezentanty nelze podezírat, že by tomu nedávaly maximum, ale studují, mají rodinu, starosti, které s triatlonem nesouvisí, to úplné odevzdání tam nebude a není ani možné. Dalším aspektem je umění připravit se na den D, nedaří se to i daleko větším suverénům, titul minul neporazitelnou Vanesu Fernandes, dokonce bez medaile je naprostý suverén letošní sezóny Javier Gomez!!! Zatímco Němci v kategorii mužů dominovali, německým ženám se nedařilo, skvěle připraveny byly ale např. Švýcarky. Obrovská vyrovnanost  především v mužské kategorii, co jméno z první dvacítky to aspirant na bednu na jakémkoliv závodě SP. Nikdo nemá nic předplacené, v tom je krása i krutost sportovních klání, právě kvůli tomu je sport přitažlivý.
Je nutné vzít i v úvahu, že Filip Ospalý v letošní sezóně prakticky nezávodil, to samé potkalo Lenku Zemanovou. Žádný trénink nemůže nahradit závod a závodní kilometry. Němečtí olympionici ještě před odjezdem na aklimatizační pobyt v Koreji absolvovali domácí šampionát na tratích sprintriatlonu, olympijský vítěz Frodeno mj. druhý o 3 sekundy za Ungerem
Vendula Frintová plavat umí, což dokazují její plavecké výsledky na závodech, kde se na startu nesejde tak početné startovní pole. Problém je, že její plavání není excelentní a je „jen“ na hraně a když se k  tomu přičte „maso „ na bójkách, a skutečnost, že Vendy zřejmě není „bitkař“, který v tlačenici dokáže rozdávat rány a nepustí ani centimetr, je na problém zaděláno. Plavání se ji stalo na OH osudné, závod se rozhodoval hned v prvním stoupaní na kole po plaveckém depu, kde vpředu nebyl, nebo na to neměl, byl ze hry o elitní Top Ten.  23. místo není žádný propadák, ale ani důvod k radosti. Prostě výsledek, na který lze navázat ještě lepším výsledkem, Vendula má vzhledem ke svému věku vše ještě před sebou, snad ji neodradí armáda kritiků, pro které je jak vidno častým terčem a hromosvodem.
Lenka Zemanová pro olympiádu udělala maximu, kdo ji viděl dřít v přípravných kempech na „Kanárech“, ten to jen potvrdí. V nejméně vhodný okamžik přišlo zranění, které ji vyřadilo z původně plánovaného programu. I navzdory tréninkovému výpadku byla zřejmě připravena dobře, z vody lezla spolu s Lisk, Pilz, ale jak sama sportovně přiznala, v kopci, kde se závod rozhodoval na to v tu chvíli neměla. Jezdila ve druhé skupině, po dojetí dalším balíkem došlo k  pádu, kterým pro ni olympijský závod skončil. U triatlonového "ucha" by něco takového nebylo překvapivé, u zkušené závodnice ale množství takovýchto prekérních situací překvapí. Ztráta koncentrace, absence předvídavosti nebo nalomená psychika, díky které se pak dotyčný stává magnetem na podobné situace?
Nejlepší triatlonistka naší historie na krátkých tratích si zaslouží důstojnější rozlučku, věřme, že slova o konci kariéry a fatalismus v jejích prohlášeních bezprostředně po závodě budou ještě přehodnoceny:-)) Natrénováno má dost, stačí to jen lehce udržovat a bez nervů si užít závody  a triatlonem se jen bavit  - to by byl scénář ideálního odchodu.
Filip Ospalý – není žádným tajemstvím, že horko zrovna nevyhledává a klima v Pekingu rozhodně nebylo jeho vysněným ideálem.  Je ale pověstný puntičkář a příkladný dříč, není  pochyb, že v přípravě udělal maximum a nic nenechal náhodě. V samotném závodě do toho dal vše, zkusil to s nejlepšími ale nevyšlo to, soupeři byli v den D lepší. Poté, co je závodník odpárán z vedoucí skupiny se už těžko dostává do tempa a hledá motivaci. Při vyrovnanosti světové špičky a při pohledu na jména, která skončila za ním není dvacítka žádným propadákem i když to  Filip to bere jako neúspěch. Není pochyb, že má na víc, což už mnohokrát dokázal na závodech SP. Akce typu MS, OH ale nejsou to samé jako závody SP, o tom by mohl Gomez vyprávět. Věřme, že reparát v Londýně Filip zvládne na výbornou:-))

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.