Jaroslav Formánek a juniorská reprezentace. Jak probíhá komunikace s dalšími trénéry? Je cyklistika podceňovanou disciplínou? Jak zvládnout přechod do K23? Proč jede na MEJ v triatlonu Lucie Vaverová? (www.triatlet.cz)

Jak probíhala letošní příprava výběru SCM ( kdy a kde probíhaly společné kempy, jaká byla účast, náplň)? .
Závodníci zařazeni do výběru SCM se připravovali především v klubech se svými trenéry. Akce, které spolu absolvovali byly určitou nadstavbou. Nevím, zda má zcela smysl popisovat kdy a kde, protože by to každý měl dohledat na stránkách ČSTT včetně struktury daného srazu. Spíše bych se zmínil o filozofii, s kterou jsem ke srazům a hlavně závodníkům po proběhlé přípravné období přistupoval a zhodnotil to jako celek. Mou hlavní snahou bylo přinášet závodníkům, na jednom ze srazů i trenérům, nové pohledy na trénink, navozovat situace, kdy oni sami poznávali své nedostatky, ukazovat jim mety, kterých by měli dosáhnout, aby byli konkurenceschopní v měření sil se zahraničními závodníky, vytvořit jim motivační prostředí. Na všech srazech před soustředěním ve Španělsku jsme se zaměřovali na plavání a běžeckou přípravu. Hlavně na její podpůrné prostředky. Účast byla různá. V průměru asi 60% ze zařazených závodníků a mimo jedné závodnice jsem měl možnost v kolektivu ostatních a v tréninku poznat všechny. Osobně se domnívám, že se v rámci programů pro jednotlivé srazy dařilo vytyčenou filozofii naplňovat. Také odezva závodníků byla pozitivní.

Jaké postavení má v rámci přípravy cyklistika? Jak dlouhé tréninky absolvovali na kole např. závodníci během kempu ve Španělsku? .
Vzhledem k tomu, že akce centrální přípravy probíhaly letos z důvodu brzkého termínu ME a MS v zimním období, musím říci, že cyklistika nebyla moc na pořadu dne. Zaměření srazů bylo také trošku jiné. Snažím se jít postupnými kroky a zatím vidím jiné priority. Ze své pozice ale apeluji na závodníky a trenéry, aby bylo kolo pravidelně do tréninku přes zimu zařazováno, alespoň v podobě trenažéru. Dále to je tak říkajíc více v jejich režii a každý má k tomuto jiný přístup, jiný pohled na věc. Ve Španělsku najeli závodníci dle věku, ale i dle přání svých osobních trenérů zhruba 700 – 1000km. Většinou šlo o tréninky do 80km. Byly zařazeny dva „výlety“, jednou 107km a podruhé 117km. Je třeba ale podotknout, že pro děvčata a ty mladší to bylo vzhledem k převýšení ve slušném tempu. Tomášek s Roupcem si přidali ještě jedno delší kolo, asi 140-150km s celkovým převýšením okolo 2000m.

Není tato disciplína dlouhodobě podceňovaná? U nás není potřeba na kole umět závodit, a přijde mi, že vytrvalostní základ, který se rozvíjí nejlépe především na kole našim závodníkům až na výjimky chybí, netrpělivě se tlačí na pilu a trénink triatlonu nahrazuje specializovaný trénink na 5 kilometrů běhu a 800 metrů plavání??
V takto dlouze stylizované otázce vidím otázek více. Ale souhlasím, co se týče začátku. Trošku je cyklistika podceňovaná a domácí soutěž často mladé závodníky k většímu tréninkovému úsilí na kole nenutí. Naše štěstí je, že v Kodani, Hamburgu a letos v Lisabonu je cyklistická část šampionátů profilem k nám milosrdná. Jistě se shodneme na tom, že nejen v plavání a běhu, ale i na kole je třeba přitlačit. S tím vytrvalostním cyklistickým základem mohu do určité míry souhlasit, ale nemělo by to jít do extrémů. Jako důležitější vidím dodržovat základní principy tréninku jako je soustavnost, přiměřenost, cykličnost a výběr vhodných tréninkových prostředků tak, abychom mohli mluvit skutečně o tréninku a ne pouze o ježdění na kole. Domnívám se ale, že toto si již spousta trenérů uvědomuje. Druhou část otázky bych mohl pochopit jako že triatlon se rovná cyklistika. Ale asi to bylo myšleno tak, že ke specializovanému tréninku na 800m plavání, 5km běhu by se mělo myslet na specializovaný trénink na 20km na kole. Pokud bych mluvil o triatlonovém tréninku, tak ten bych vedle toho, že se sportovec připravuje ve třech různých sportovních specializacích naráz, viděl v kombinaci těchto tréninků, jejich vzájemném ovlivňování a také v přechodech z jednoho pohybového režimu do druhého.


Jak funguje spolupráce s jednotlivými trenéry, nacházíte společnou řeč nebo jsou společné akce zdrojem konfliktů? .
Trenéři jsou normální lidé a fungují tak jak je to v naší společnosti běžné. Rozmanitost osobnostních rysů vytváří pluralitu názorů, vzájemné sympatie, antipatie. Navíc lidé zabývající se touto činností mají určité společné rysy, v dobrém slova smyslu bych je mohl nazvat trenérským egem. Můj pocit ale je, že i přes rozdílné povahy a názory na problémy, kterými se zabýváme, nacházíme s velkou, řekl bych převažující částí trenérů společné, zásadní body, na kterých se shodujeme. Pokud bychom se ale shodli na všem, tak by to asi nebylo normální. Trenér zcela logicky bojuje za svého závodníka a své názory. Mým úkolem je trošku něco jiného. Snažím se ale v případě neshody do určité míry být vstřícný. Má to samozřejmě své hranice, dané funkcí, kterou jsem byl pověřen a odpovědností s tím související. Řekl bych, že četnost komunikace s jednotlivými trenéry je odvislá od zapojení svěřenců daného trenéra do systému centrální přípravy a samozřejmě potřeby trenéra nebo mé komunikovat na určité téma. Pokud to shrnu, tak můj pocit je, že spolupráce s většinou trenérů funguje slušně. Společnou řeč postupně nacházíme a o nějakých vážnějších konfliktech okolo společných akcích nevím. Spíše bych řekl, že jsou částí trenérů vnímány pozitivně. Největší třecí plochy vznikají kolem nominací, což je normální.

Jaké jsou trendy a tréninkové prostředky a systém práce s touto kategorií v okolních státech? .
Nemám úplný podrobný přehled jak to kde vypadá. Spíše si ukládám do hlavy různé dílčí informace, které se ke mně dostanou a skládám si z toho nějaký obraz. V zahraničí se pracuje ve vrcholovém triatlonu velmi systematicky, odborně a centralizovaně. Centrální přípravy nebo její prvky jsou často standardem i u seniorských reprezentací. Je to celkem logické, a to nejen z pohledu efektivity a kontroly vynakládaných prostředků. Společná příprava má samozřejmě své negativní stránky, ale klady převažují. U nás je to trošku problém setrvačnosti myšlení i výměny závodnické generace. Nicméně jsem přesvědčen, že tento trend, modifikovaný na české prostředí a možnosti, se dříve nebo později prosadí i u nás. Jak u juniorů, kde to nyní tak na 50% funguje, tak u seniorů. Trošku problémem, ne nezanedbatelným, je ekonomická stránka. V zemích, ke kterým se upírá náš zrak západním směrem, je vrcholový sport většinou lépe finančně zajištěn ze státních prostředků. Např. Luboš Bílek, ve srovnatelné spolkové zemi Baden-Witten, má na centrální přípravu mládežnické reprezentace asi pětinásobek toho, co máme my. Přitom náklady jsou poměrně srovnatelné. V reálných cenách bych to odhadl na čtyřnásobek finančních prostředků. Mládežnická reprezentace se zde sejde na srazech různého typu 8x ročně. Možná bych k tomu ještě měl dodat, že až na nemocné je účast téměř 100%. Celoněmecká reprezentace funguje obdobně. Kolik finančních prostředků má k dispozici ale nevím. Např. ve Francii, Španělsku, mají většinu talentů stáhnutých v centralizované přípravě internátního typu. Rusové mají s mladými dlouhodobé pobyty s centrálně řízeným tréninkem v teple. Diagnostika, kontrolní testy, vše povinně, je standardem.

Objevily se letos ve výběru nějaké nové tváře, které před sebou mají slibnou budoucnost, o koho jde? .
Na to je složitá odpověď. Nové tváře, s funkčními předpoklady a určitou dávkou talentu se naštěstí ještě objevují. Já to považuji při stavu žákovské základny za malý zázrak, který ale může přestat velmi brzy fungovat. Otázkou je, kolik toho talentu talenti, které bych označil malým t ve skutečnosti mají. Talent s velkým T je podmíněn optimální skladbou mnoha potřených předpokladů a nelze dle mého názoru v juniorském věku ještě přesně určit. To se ukáže až v průběhu kategorie K23 a těsně po. Nechtěl bych tedy mluvit o slibné budoucnosti. To je věštění z hvězd. Pokud tedy zůstaneme zatím pouze u tváří, tak co se týče juniorů, vidím pozitivněji situaci u chlapců. Např. první tři v Pardubicích, Vojta Dědek, Radek Roupec, Martin John. Jsou ale tady další co mohou, pokud zapracují na plavání nebo běhu, příští rok plnohodnotně nahradit tři jmenované. Pokud se podívám ještě na ty mladší, tak jsou tady např. plavecky disponovaní bratři Kočařové, líbil se mi na testech i Záleský, Dudek, Dáňa (ročník 94). V děvčatech jsem zvědav na triatlonové výkony nové dorostenky Ďurdiakové a jsou tady i mladší děvčata včele s Grabmüllerovou. Děvčata mají trošku výhodu, že i při talentu s malým t se nechá díky pracovitosti a správně vedenému tréninku o něco snadněji prosadit i když i zde je současná světová špička výkonnostně hodně kvalitní.


Co udělat pro to, aby jejich výkonnostní růst pokračoval i v K23, při pohledu na výsledky některých závodníků nedávné minulosti se zdá, že právě juniorská kategorie byla vrcholem a pak už není kam se posunovat?? .
Pro některé závodníky může být skutečně juniorská kategorie vrcholem. To jsou právě ti s talentem malého t. Oni mohou i relativně slušně zazávodit na ME, ale nemusí být schopni tuto kvalitu ani po čase zvládnout na trati krátkého triatlonu. Jiným, kteří mají předpoklady velkého T, chybí k jeho dosažení např. volní vlastnosti pro tréninkovou zátěž, kterou je třeba někdy i několik let absolvovat, než přijde efekt. Samozřejmě, že pak tu je i nečetná skupinka talentů, kteří ten přechod zvládnou velmi rychle. Z těch nejznámějších si můžeme připomenout Raňu, u nás to byl Michal Daněk. Jeden rok junior a druhý rok na ME mezi muži, pokud se dobře pamatuji, osmnácté místo.
A co udělat? V našich podmínkách toho v současnosti nelze mnoho. Dle mého názoru by se měla v rámci SCM více diferencovat podpora v jejich prospěch a o zařazení či vyřazení by neměla rozhodovat směrná čísla ale talent prokazovaný přírůstky výkonnosti. Pokud tito závodníci procházeli jako junioři centrální přípravou, měli by v tomto pokračovat i jako K23. Pouze obsah, kvalita a s tím spojená finanční náročnost by měly být na vyšší úrovni. Velmi oceňuji v situaci, kdy to je postaveno více méně na bázi dobrovolnosti, zapojení do centrální přípravy spolu s juniory závodníků Přemka Švarce, Franty Kubínka, Lukáše Tomáška, Lukáše Hirta. Myslím, že to bylo pro všechny, tím myslím i juniory a sebe, přínosné. To nejdůležitější jsem si nechal na konec. Problém není pouze v tom co uděláme my, jak závodníky podpoříme ekonomicky, jaké prostředí pro trénink jim vytvoříme, jaké závodní příležitosti jim nabídneme. Hlavní problém vidím v ochotě těchto závodníků přejít postupně na jinou, vyšší tréninkovou kvalitu, věnovat tomu více času, více úsilí, stát se profesionálem ve smyslu přístupu k tréninku v celém širokém komplexu všech faktorů, kterými je konečný výkon tvořen. A nesmí to být podmíněno tím, dejte mi peníze a já to zkusím.


Přechod ze sprintriatlonu na olympijský triatlon může být velkým oříškem, neměli by mít možnost nejlepší junioři závodit s muži i na tratích olympijského triatlonu? Dříve to takřka dvacetiletým závodníkům nedělalo problém, stačí zmínit jména Parnica, Ospalý, Svoboda...
To bych úplně netvrdil, že jim to problém nedělalo, kdežto dnešním závodníkům ano. Myslím, že i někteří současní junioři by to zvládali, pokud by k tomu byli nuceni. Dříve junioři museli na ME a MS absolvovat krátký bezhákový triatlon. Samozřejmě, že ti nejlepší to zvládli relativně dobře, ale minimálně pro druhou půlku startovního pole to býval boj o život. Rozestupy byly opravdu velké. Kratší tratě u mládežnických kategorií mají výhodu v tom, že jsou zvládnutelnější pro více závodníků. Pokud by junioři závodili na delších tratích, tak by to některé předčasně odradilo. Je třeba si uvědomit, že stále v tomto věku ještě probíhá vývoj a biologický věk se může od kalendářního mezi jednotlivými závodníky i výrazně lišit. Zavedení krátkých tratí (sprintů) na ME a MS pro juniory výrazně posunulo výkonnost v triatlonu. Nic ale nemám proti tomu, aby si zdatný junior občas krátký triatlon vyzkoušel v rámci jiného závodu, klidně mezi muži. Nejsem přesvědčen o tom, že pak bude v budoucnosti díky tomu lepším závodníkem než ten, co se bude do 19 držet sprintu. Spíš opak může být pravdou.


Co napověděly právě skončené testy a aquatlon v Pardubicích o stavu juniorské reprezentace v Čechách? .
Ještě bych přidal závod na Třebešíně. Jednoznačně posun vpřed u chlapců. Důležité je, že ten posun je v prvé řadě plavecký i když by to ještě trošku chtělo. Od plavání se na ME odvíjí další průběh závodu. 10s ztráta na plavání může znamenat 3-5min. v cíli a nic s tím neuděláte ani když jste slušný cyklista. Pokud se chlapcům plavání na ME povede, mohli by stihnout první cyklistický balík. Pokud z něho nevypadnou, tak mají šanci na slušný výsledek. K tomu by jim mělo pomoci i poměrně výrazné běžecké zlepšení. Vše ale bude záležet na naplnění předpokladů i na tom, jak se bude závod vyvíjet. U juniorů je to vždy trošku loterie a musíme předpokládat i zlepšení se konkurence. Trošku horší to je u děvčat. Juniorky sice zaběhly slušné časy, ale plavecká výkonnost není nejlepší. To se projevilo hlavně v Pardubicích na trati 700m.

Kontroverzním krokem je nominace Vaverové na MEJ. Je dlouhodobě v zahraničí, nezúčastnila se nominačního závodu, ani testů. Proč nedostaly šanci i ostatní? .
Tento rok je výjimečný vzhledem k OH brzkým termínem ME i MS. Žádný závodník nemohl předvést svou triatlonovou výkonnost. Všichni vědí, že plavání oddělené od běhu není triatlon. Typ závodu v Pardubicích se lišil od triatlonu i po stránce taktické. Tím chci říci, že běh byl honem na zajíce, na nejrychlejšího plavce. Bez kola a souvislého zatížení pak může být vše jinak. Nescházelo mnoho a mohla se klidně na ME kvalifikovat plavecká reprezentantka Pechanová. Aniž bych chtěl nějak snižovat její sportovní úroveň, musím se zeptat a zároveň odpovědět. Jak by si asi na ME vedla, jak by dopadla? Ti co takovéto závody viděli to vědí. Po plavání by byla první a na kole by beznadějně „prohučela“ všemi balíky. Takovýchto rizik spojených s letošním mimořádným rokem si byla vědoma ve věci nominace i komise reprezentace. Proto při tvorbě SS pro rok 2008, schválenou Radou ČSTT, byly vedle jmenovité nominace u všech kategorií použity DK. Základem pro nominaci byly jako jediným pevným bodem výsledky a výkonnost na triatlonových závodech v roce 2007. Nominačním závodem to bylo nazváno proto, protože koordinátoři i komise reprezentace si potřebovali ověřit alespoň dílčí výkonnost závodníků, aby mohli s čistším svědomím navrhnout a schválit DK. To, že se stal tento závod pro seniory ČP a pro juniory ne je jiná věc, která spadá do kompetence TK. Osobně si myslím, že to byla škoda. U některých kategorií může být poukazováno, že pořadí v cíli se rovnalo nominaci. Tady bych chtěl říci, že pořadí v cíli potvrdilo předpokládanou nominaci. Co se týče mužů a žen, tak zde se dle mého názoru bojovalo pouze o poslední, otevřené nominační místo, na které však musí přidělit DK i ETU. Také u chlapců, juniorů, se potvrdil předpoklad a pořadí dopadlo dle očekávání. První a druhý junior z ČP 2007 ročníku narození 1989 a suverénně nejlepší dorostenec.
Nominaci Vaverové nevidím jako kontraverzní. KR diskutovala o všech relevantních jménech, konkrétně o Johanedisové, Kuříkové a Ďurjakové a svou většinou, i když názory byly i jiné, se přiklonila k tomuto řešení. Vyjmenuji alespoň některé důvody, které ji k tomu vedly.
ČSTT se rozhodl zařazením Vaverové do SCM a reprezentačního výběru pro rok 2008 nediskriminovat tuto závodnici za roční studijní pobyt v zahraničí. V logice tohoto rozhodnutí, byla tato závodnice relevantní i pro nominaci.
Vaverová vyhrála s přehledem ČP dorostu. Porovnatelnou konkurentku P. Kuříkovou porážela jak ve vodě, tak na kole a v běžecké části byly srovnatelné. Ale i zde měla Vaverová ve vzájemných soubojích lepší skóre. To si ostatně každý může ověřit z výsledků. L. Johanedisová skončila v ČP mezi juniorkami na 3. místě. Stalo se tak po diskvalifikaci Dudkové z 1. místa v K. Varech, což zásadně ovlivnilo konečné pořadí poháru na všech předních místech. Bez této diskvalifikace by skončila Lea při zachovaném počtu odjetých závodů pátá. To je reálný odraz výkonnosti v roce 2007. Obě děvčata měla problém s plaváním i cyklistikou. Byly v těchto částech závodu horší, někdy i výrazně než ty, které v roce 2007 reprezentovaly. U Durdiakové přes pěkný plavecký výkon a relativně slušný běh v Pardubicích rozhodl také rok 2007, kdy neabsolvovala žádný triatlonový závod. Tolik ve stručnosti k nominaci Vaverové.
Proč nedostaly šanci i ostatní? Jak jsem již předeslal, KR je měla na misce vah. U Kuříkové a Johanedisové rozhodla jejich špatná plavecká výkonnost v Pardubicích, která by je na ME zařadila na chvost startovního pole, kde by s ohledem na loňskou cyklistickou výkonnost (nebylo možno objektivně ověřit, zda se něco pozitivního v této oblasti událo) zůstaly až do konce závodu. U Durdiakové rozhodla její absolutní nezkušenost.
Já osobně se domnívám, že všechna děvčata mají vše před sebou a všechny mají předpoklady, aby v triatlonu reprezentovaly. Kuříková a Durdiaková můžou v juniorech reprezentovat ještě 2x, Johanedisová má dveře přiotevřené v K23. Navíc se mohou již v tomto roce ucházet o start na ME a MS v duatlonu.
Ještě dodám dvě poznámky. Bohužel naše loni nejúspěšnější reprezentantka, letos stále juniorka, K. Lhotová si v únoru zlámala nohu v kotníku a reprezentovat nemůže. Nominovaní chlapci jsou v současnosti výkonnostně nad děvčaty. Proto se zde neřešil problém s počtem a vsadilo se i na jistotu co se týče štafety, kde by měla být cílem první půlka startovního pole, což by bylo pozitivní vzhledem k vykázání výkonnosti směrem k MŠMT.

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.