Petr Vabroušek - šesté místo na Challange Wanaka. Cesta na Nový Zéland ovšem neproběhla bez komplikací a tak závod absolvoval ve vypůjčených věcech. Více v reportáži Petra Vabrouška. (P.Vabroušek)

O tom, že účast na zahraničním Ironmanu je komplexní a složitá záležitost určitě není pochyb. O tom, jak to taky může vypadat, se dozvíte z
následující reportáže Petra Vabrouška ze závodu Challenge Wanaka na Novém
Zélandu:

Původní ředitel mou loňskou neoprávněnou diskvalifikaci po vyhraném závodě neustál a nový ředitel (současně ředitel Rothu – Felix Walschhofer) mě pozval, abych se mohl o vítězství pokusit znovu. Nechtěl jsem si Nový Zéland znechutit a tak jsem pozvání přijal.
Po australském Ironmanu jsem věnoval prosinec posezonnímu volnu a po vánocích odjel s rodinou na hory, kde jsem začal najíždět první kilometry na běžkách i sjezdovkách.
Překvapivě rychle jsem se dostal zpět do slušné formy i v bazénu a na trenažeru a podle srovnatelných tréninků jsem na tom byl podobně jako vloni. Na závod jsem se opravdu těšil.
Z Vídně jsem odlétal v podnělí odpoledne s tím, že na místě závodu budu ve středu odpoledne. Větrné počasí v Londýně zapříčinilo, že jsem nestihl let do Sydney a po 3 hodinách ve frontě na přebukování nás poslali na 4 hodiny do hotelu, abych už od 6. hodin ráno opět stál v téže frontě. Nakonec se mi podařilo získat letenky přes Hong Kong a Auckland a odpoledne už zase letěl.
Cesta už proběhla bez komplikací a ve čtvrtek večer jsem byl v Queenstownu na letišti. Nespal jsem pořádně 3 noci a neměl jsem ani tašku ani kolo. Postál jsem si opět pár hodin na reklamacích a byl ujištěn, že druhý den zavazadla dorazí.
V pátek však nikdo nic nevěděl (obvolal jsem všechna zainteresovaná letiště několikrát) a tak nezbylo, než začít lítat po městě a vše shánět – do závodu zbývalo jedno odpoledne.
Neopren, brýle a pás na číslo jsem získal od kolegy - novozelandského zástupce Blue Seventy – to bylo snadné a první disciplína byla zachráněna. S kolem to bylo horší – sešly se 3, ale vše jen silniční geometrie a bez hrazdy – nakonec zvítězila značně jetá Kuota na treninkových plášťových kolech, hrazdu a přilbu mi půjčil místní bike shop, tretry a dres jsem dostal od Pearl Izumi a maratonky jsem dostal od Newtonu – Asics jsem bohužel ve městě ve své velikosti nesehnal. Kolo jsem nechal seřídit a vycentrovat, což moc nešlo, protože niple byly zarezlé, narovnali mi i ohnutý hák přehazovačky.
Nejhorší to bylo s výživou. Solné tablety jsem nesehnal, stejně jako rozumné tyčky – pořadatelé dávali na trati jen proteinové. Jel jsem tedy na obyčejné musli tyčky a jablečný džus se špetkou soli. Pořád jsem si opakoval, že ještě není vše ztraceno a třeba budu i nevyspaný, vynervovaný a bez svého vybavení bojovat o vítězství.
Byl jsem zvědavý, jak se na výkonu projeví 5 dní bez tréninku a pohody.
Počasí bylo letos teplejší než vloni (voda 18,5°C a vzduch kolem 30°C). Ráno jsem si chtěl nachystat převod a zjistil, že je utržené lanko přehazovačky – to už mě nemohlo rozhodit a tak jsem šel do vody s tím, že to během plavání nechají pořadatelé opravit. Do plavání jsem se pořádně opřel a vodu opouštěl s přijatelnou ztrátou 3 minuty na čelní skupinu s většinou favoritů (McDonald, Dragstra,Granger,…), Němec Pschebizin šel z vody až za mnou.
Na kole to bylo díky nezvyklému posedu trápení, ale bojoval jsem a postupně se posouval dopředu, na 140. km jsem už byl na 3. pozici jen 6 minut za vedoucím McDonaldem a těsně před Pschebizinem a začal jsem nadšeně dokonce uvažovat o útoku na příčky nejvyšší. Netrvalo to ale dlouho a ozvala se rána. Defekt na zadním kole. To už bylo moc i na mě a stálo mě to hodně přemáhání, abych se vůbec vrhnul do opravy. Nevzdal jsem to dosud, nevzdám to ani teď – co mě nazabije to mě posílí. V tu chvíli jsem si říkal, že jen co zase nasednu na kolo, určitě do mě za rohem někdo napálí autem nebo se mi přetrhne řetěz… Oprava mě nakonec stála asi 6 minut a následná ztráta koncentrace a motivace dalších asi 8…
Ze druhého depa jsem tak vybíhal na 7. místě daleko za první šesticí a 20 minut za McDonaldem. Mou jedinou motivací už jen bylo dát maraton pod 3 hodiny, abych se moc dlouho nesmažil na slunci a to se mi časem 2:58 podařilo, stačilo to na 6. místo.
Skvěle rozjetý Pschebizin nakonec v běhu dostihl i dlouho vedoucího McDonalda a zvítězil. Třetí místo z loňska obhájil Justin Granger a až za ním skončil loni druhý Luke Dragstra.
Nakonec jsem rád, že jsem to v žádné fázi nevzdal a pevně věřím, že za rok se sem vrátím pro pohodové vítězství. Po dvou letech těžkých zkoušek to bude za rok těžká pohoda! Skvělá byla i podpora českých fanoušků, kterých se na trati objevilo nečekaně hodně. Jedna rodina (na dovolené) mě v autě provázela po celou cyklistiku, další češtinu (dobrovolníci, kteří tady sezonně pracují) jsem slyšel v obou depech i na několika místech na trati běhu. I to byl jeden z důvodů proč jsem se snažil bojovat až do konce.
Druhý den po závodě o mých zavazadlech stále nikdo nic neví a tak jsem se vypravil na krásný výšlap na Mt. Armstrong. Začíná se na 500mnm, do 1100m se stoupá deštným pralesem, do 1600m kosodřevinou a trávou, až na vrchol ve výšce 2154m pak po skalách a ledovcích. Fantastický zážitek, kterých tadykolem číhá spousta. Pokud se budete chtít přístí rok pokusit o pokoření kouzel Harryho Pottera a spol., jejichž epizody se tady točily, rád Vás vezmu s sebou:-))

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.