|
|
Martin Matula má za sebou havajskou premiéru, kterou asi ani on sám nečekal. Jak vidí on problematiku draftingu na tomto závodě, s jakou taktikou na svůj premiérový start nastupoval? Více v našem rozhovoru. (www.triatlet.cz)
Představovat Martina Matulu by asi bylo nošením dříví do lesa, v triatlonových kruzích zná jeho příběh asi každý. Přesto pro osvěžení paměti více než tisícovky návštěvníků našeho serveru, která sledovala havajské bitvy, pár strohých údajů z jeho triatlonového životopisu: K triatlonu přičichl už na začátku devadesátých let, kdy byl členem juniorské reprezentace. Z Moravy ho osud zavál do Prahy a jeho mateřským klubem se stala Diana Praha. Po druhém místě na MČR v Jihlavě v roce 1993, kde překvapivě skončil druhý za Tomášem Kočařem mu hodil lano tehdejší první profesionální klub KB Likér vedený Zdeňkem Kubcem. Již tehdy ale dával přednost spíše zahraničním startům před domácím pohárem, přestože v něm v té době šlo o nemalé peníze ( v roce 1994 se na cenách rozdělovalo celkem 1.500.000,-Kč a celkový vítěz bral 100.000,-Kč). Martin startuje v následujících letech na MS i ME v olympijském triatlonu, nejvíce času ale tráví v Itálii, kde startuje v barvách Lazia Řím. V Čechách má profesionální smlouvu s opět týmem Zdenka Kubce, tentokrát se ale jmenuje Čs. spořitelna. Proslulý je především svým minimalistickým pojetím tréninku, zatímco ostatní najíždějí jarní kilometry na kole na Malorce, on dá přednost intenzivní hodině na trenažéru. Představa, že by měl někdy jet dlouhý triatlon u něj vyvolává pobavení. Nebojí se konfrontace se zahraničím, díky Ivo Douškovi si vyzkouší i tehdejší legendární triatlon v Seefeldu zvaný Mountainmann, který byl v tom roce vyhlášen jako mistrovství světa profesionálů a kde dobíhá desátý. V roce 1995 dosahuje z našich reprezentantů nejlepších umístění na ME ve Stockholmu (17.) a na MS v Mexicu (42.), ale jeho chvíle mají teprve přijít. Pod vedením trenéra Strnada neuvěřitelně zlepšuje svoji nejslabší disciplínu plavání, se kterým měl vždy problémy a rázem ve výsledcích vylétl výš. Takřka legendární je i smůla, která ho každou chvíli provází - na ME v roce 96 se den před startem nabodl ve vodě na kůl, přesto z toho je 13. místo, na MS mu letecká společnost ztratila zavazadla s kolem, jede na vypůjčeném, po plavání osmý, na kole se dostává na čelo po bohu Smitha, Van Lierdeho, pak přichází defekt... Jeho velké chvíle přicházejí před OH, kdy je konečně povolený drafting - na ME v roce 97 obsazuje 5. místo, a na generálce před OH na olympijských tratích na SP v Sydney je z toho 6. místo, když poráží i vedoucího muže SP McCormacka. Přicházejí i první velké medaile - bronz z ME v soutěži družstev, stříbro z ME v klubové soutěži, které vyválčil v dresu Čs. spořitelny (šéfem je již Martin Dvořák) spolu s Řehulou, Jehličkou a Bennetem. Konkurence v mužském týmu se ale zásluhou Krňávka a Ospalého zvyšuje a tak na OH v Sydney na něho zbude jen nevděčná pozice náhradníka. Přichází rok 2001 a start na triatlonu v Tálíně - srážka s autem a Martin Matula se ocitá na samé hranici života a smrti. O tom že se někdy vrátí k triatlonu nemůže být ani řeči, ruce pryč dávají pořadatelé, jehio klub i svaz triatlonu. Ten se se s tímto případem vypořádal až letos, když bylo Martinovi z rizikového fondu, který byl určený na podobné případy a na který svého času přispívali jednotlivci i kluby, vyplaceno odškodné. Po rekonvalescenci se vrhá na podnikání. Sportovní výživu Enervit zná u nás asi každý, málokdo ale asi ví, že u zrodu jejího zastoupení pro ČR stáli triatlonisté - spolu s Martinem i Radek Parnica či nynější šéf Mirek Palata. Věnuje se i trenérské činnosti, kdy pomáhá se skladbou tréninku a výživy klientům z řad hobíků. Bez triatlonu ale nemůže být a rok 2002 je svědkem velkého comebacku, kdy v Karlových Varech doběhl druhý za Janem Řehulou. V následujících letech ale dává olympijskému triatlonu vale a rád by si splnil sen o účasti na havajském Ironmanu. První roky jsou ve znamení tápání, střední tratě jsou mi přece jenom bližší, což dokazuje loni na Přimdě, na IM Austria se cíle nedočkal, nejlepším výsledkem je 28. místo z Halfironmanu Monaco. Martin Matula se ale svého havajského snu nevzdává: " Havaj je pro mě velkou výzvou a nechci bojovat jen o dokončení. Člověk to musí mít především v hlavě, musí chtít, jít za svým cílem a když tohle chybí, nepomůžou ani miliony věnované na centra mládeže". Začátek letošního roku mu přichystal další malér - zánět mozkových blan a dlouhodobý výpadek v tréninku. O svých plánech na sezónu mluví neurčitě. Na IM France si překvapivě vybojoval kvalifikační slot, že má na to být rovnocenným soupeřem i těm nejlepším si pak vyzkoušel na IM UK. Před havajským startem nechce žádnou publicitu:" Netoužím po tom, číst si anonymní kometáře jak na to nemám:-)))". Jak dopadla jeho havajská premiéra již víte. V následujícím rozhovoru se dozvíte další podrobnosti z jeho havajského závodu:
Jak dlouho jsi byl v Koně před závodem, a jaké jsi absolvoval nejtvrdší tréninky? . Kone jsem byl presne mesíc, abych se aklimatizoval na teplo a zároven dolécil zranení z predchozího ironmanu, coz se mi celkem povedlo.Mel jse tu s sebou prítelkyni a po ctrnácti dnech jeste prijel kamarád, se kterým jsem absolvoval pár tréninků. Pro mne je tvrdý trénink každý co trvá moc dlouho, takze nejhorsí bylo projetí trati kola, i kdyz pohodovým tempem:-)) Nejintenzivnejsí príprava byla v plavání, pri té mne totiz nic nebolelo.
Měl jsi nějakou taktiku, podle čeho jsi jel, používáš při závodech sporttester? . Taktika byla jednoduchá, vyplavat v první skupine nebo se do ní co nejrychleji dotáhnout a neprepálit zacátek behu, potom uz se uvidí. Sportester pouzívám v tréninku, ale na závod si ho neberu, zvláste ne v techhle dost nezvyklých klimatických podmínkách, závodím podle pocitu.
Jak to vypadalo na kole - háky, rozhodčí atd. s kým jsi držel kontakt, jak se celý závod pro tebe vyvíjel?. Na kole to vypadalo z mého pohledu asi následovne - nejdríve 50km stíhacka ve snaze dojet první velkou skupinu, potom 40km v ní ovsem v úseku stoupání do Hawi kde ji ti nejlepsí zkouseli roztrhat, takze opet skoro na doraz, potom zlutá karta a zastavení (skupina mizí v nedohlednu) a druhá půlka závodu ve trech s Johnsem a jeste jedním závodníkem.Jinak skupinou se rozumí asi dvestemetrový had závodníku s peclive hlidanými odstupy, nicméne rozhodcí se nejak zamerili na závodníky s vyssími startovními císly a ty z ní postupne vyautovali.Bohuzel jsem byl jedním z nich a uz nebylo dost sil ji znovu individuálne dojet, tak jsem radeji zvolil volnejsí tempo s ohledem na maraton.Neco úplne opacného byl závod vekových kategorií, tam uz rozhodcí nic nehlídali a jezdily balíky jak na TDF. Takze vývoj závodu pro mne jako na houpacce, nastestí jsem pomalejsí druhou cástí kola usetril dost sil na maraton.Tam prisla velká krize az na 35km a bohuzel práve pred prudkým sebehem z hlavní silnice nad Konou dolů k mori, kde jsem mel obavy z krecí, ale dobre to dopadlo.
Podle výsledků to vypadá, že jsi se celou dobu masíroval s Andrew Johnsem, který vedle dlouhýho zvládá již pěknou řádku let na vysoké úrovni stále i olympijský triatlon? . Ano, celou druhou půlku kola jse s ním jel a kousek za ním i bezel prakticky celý maraton. Bezelo se mi relativne dobre, ale v podmínkách které tu panují je pro mne i klus utrpením, takze to relativne berte s rezervou. Uzil jsem si az posledních 200m do cíle.
Co jsi jedl, a kolik jsi toho snědl, vypil? . Pil jsem opravdu hodne, strídal jsem ionták a vodu na zapíjení gelů, vzhledem k tomu vedru jsem jedl jenom gely a to jak na kole tak pri behu, ve kterém jsem navíc k pití pridal kolu. Celkove padlo asi 25-30gelů a tekutin co jsem stacil pobrat.
Jaký je tvůj další progtram a triatlonové plány na další rok? . Sezona mi tímto závodem definitivne skoncila, ted budu odpocívat, dohánet pracovní povinnosti a shánet prostredky a materiál na tu dalsí, která bude doufám stejne úspesná jako ta letosní. Co konkrétne pojedu jeste nevím.
Diskuze
www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU
Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.
|
|
06.02.2012
Zvýhodněné startovné Czechman Triatlon prodlouženo do 12.2. Ve startovní listině je již 270 přihlášených, limit je 400 startujících. Více zde
05.02.2012
Rudolf Cogan - nejsem si jist, zda stát má organizovat a platit sport. Více zde
01.02.2012
Kdo je nový šéf ČSTV? "Bývalý" komunistický poslanec se vypracoval ve vlivného "lobbistu" a nyní bude hlídat miliardový majetek ČSTV. Více zde
31.01.2012
Maraton v garážích nákupního centra. Petr Vabroušek na 2. místě, vítezství pro Janu Candrovou. Více zde
29.01.2012
ČSTV má nového předsedu. Více zde
25.01.2012
Fuerteventura - je plná triatlonových hvězd. Více zde
22.01.2012
Dva největší rivalové v triatlonovém světě WTC a ITU nevylučují do budoucna možnou spolupráci. Více zde
20.01.2012
Triatlonistka Lenka Fanturová míří směr Kanada. Více zde
20.01.2012
Totální výprodej zimního vybavení. Více zde
17.01.2012
Slovensko již zná svého Triatlonistu roku. Více zdeVítězná žena Kristina Lapinová se chce zaměřit na seriál Powerman. Více zde
11.01.2012
Kauza Sazka - kolik vynášelo členství ve statutárních orgánech krachující Sazky? Více zde
10.01.2012
K3 zimní triatlon 28.1. ve Žďáru nad Sázavou. Propozice zde
09.01.2012
Jizerská padesátka. Výsledky zde
22.12.2011
Tip na vánoční dárek - startovné na Czechman Triatlon 2012. Více zde
22.12.2011
Železní šampióni - Havaj 2011 již 24.12. ve 12:15 na ČT4. Více zde
|
|







|