Triatlet.cz

Polemika - spojovací trénink aneb trénink přechodů - ano či ne? Svůj příspěvek nám k této problematice zaslal odborník nad jiné povolaný - J. Horčic z FTVS, podle kterého tento trénink má v přípravě triatlonisty své nezastupitelné místo. (J.Horčic)

SPOJOVACÍ TRÉNINK V TRIATLONU - ANO J. Horčic

V posledních letech se stále objevují diskuze o problematice tréninku přechodových částí triatlonu případně duatlonu či kvadriatlonu v dlouhodobé přípravě sportovce a hlavně jak začlenit případně tuto formu tréninku do struktury ročního tréninkového cyklu.

Proč tedy - ANO - začlenit do tréninku:

přechodové části jsou součástí struktury závodního výkonu a úroveň jejich zvládnutí má bezesporu vliv na konečný výsledek závodu – jsou fenoménem vytrvalostního víceboje, kterým se výrazně odlišují od ostatních vytrvalostních (mono)sportů
pomineme - li zcela logický a nezbytný nácvik sledu činností v depu, je tady ještě problematika kondičního a koordinačního vyrovnávání se organismu se změnou pohybových cyklů v dlouhodobé nepřerušované souvislé vytrvalostní činnosti. Zkušenosti specialistů plavců či cyklistů nebo běžců, kteří si vyzkoušeli závod v triatlonu či duatlonu bez specializované přípravy, ukazují na výrazné problémy ve zvládnutí právě přechodových částí. Konečný výkon v závodě pak je většinou daleko za jejich očekáváním.
V odborné sportovní literatuře se jako jedni z prvních začali o problematiku přechodových částí, jejich vlivu na konečný výkon a možnostmi zařazení tréninku přechodových částí do sportovní přípravy zabývat odborníci kolem G.Neumanna v Německu. Větší pozornost věnovali této problematice také ve Francii a v posledních letech se tréninkem přechodových částí ve větší či menší míře začali zabývat na celém světě. Je pravdou, že v anglosaské literatuře této problematice takový význam nepřikládají.

Jaké tendence se v koncepci celoročního tréninku objevují:

zaměření na trénink přechodových částí se začleňuje do všech období ročního tréninkového cyklu,
je snaha zvýšit podíl tréninku se zaměřením na přechodové části až na 20 -30% celkového ročního objemu tréninkového zatížení,
zvýraznění rozvoje speciální, lokální silové vytrvalosti především horních a dolních končetin jako jednoho z předpokladů přechodu z plavání na kolo a z kola na běh,
zaměření na efektivnost techniky plavání, jízdy na kole a běhu v přechodové fázi (např. konec kola – depo – začátek běhu, atd.), a to i v podmínkách únavy,
zaměření na optimální zvládnutí přechodu (přepnutí) z koncentrace pozornosti na efektivnost ( lehkost, uvolněnost) pohybových cyklů při souvislém nepřerušovaném vytrvalostním zatížení na koncentraci pozornosti zvládnutí sledu změn v přechodové části.

Co tedy znamená zaměření tréninku na přechodové části:

ve všeobecné přípravě v začátku přípravného období volit např. při všeobecném kondičním posilování stanoviště v pořadí: paže – nohy – nohy – trup – paže – nohy – nohy
v nespecifické vytrvalostní přípravě spojit např. běh na lyžích se souvislým během
ve specifické silové přípravě volit v rámci kruhového tréninku stanoviště např. – 3-5x (3x 30 s gumy – delfín /i 30 s + 3x 60 s cyklistický trenažér – kadence 120 / i 60 s vyjetí + 3x 20 s švihadlo / i 20 s + posilování trup -3 stanoviště) ……..
v rámci plaveckých tréninků na bazénu zařadit motiv plavání s neoprenem spojené s vyběhnutím a sundáním neoprenu, atd. ….
ve specifických spojovacích trénincích se lze zaměřit na energetické (kondiční, metabolické) zajištění pohybu nebo na koordinační (nervosvalové) zvládnutí přechodových částí:
1. Příklad tréninku na kondiční zvládnutí – rozvoj závodní vytrvalosti (výkonnost KTT – 1:50-55) - přechodová část kolo –běh:
- 5x / kolo 6 km (1 km - Intenzita III - 4 km - Intenzita I + 1 km - Intenzita III) + běh 1,2 km (400 m za 75s - Intenzita III + 400 MK + 400 m za 75 s - Intenzita III) /
Celkem:Kolo – 30 km (Intenzita I –20 km, Intenzita III – 10 km)
Běh - 6 km (Intenzita III – 4 km)
Celkem: ( Intenzita I – 40 min., Intenzita III – 27:30 min.)+ 5 přechodů

2. Příklad tréninku na koordinační (a silové) zvládnutí přechodové části kolo – běh (výkonnost KTT – 1:50-55):
- 5-7x / kolo 4-6 km (200 m nástup do Intenzity III – 3-5 km - Intenzita I + 800 m stupňovaně do Intenzity III ) + běh 1 km (200 m za 35s - Intenzita III + 600 m meziběh + 200 m za 36-38 s - Intenzita III) / interval mezi sériemi 3-5 min.
Celkem:Kolo – 20-42 km ( Intenzita III – 4-5,6 km)
Běh - 5 – 7 km (Intenzita III – 2-2,8 km)
Celkem: ( Intenzita I – 40-70 min., Intenzita III – 13 - 18 min.)+ 5-7 přechodů

Pro závodníky, kteří empiricky tuší potřebu rozvíjet v tréninku i předpoklady pro optimální zvládnutí přechodů je k dispozici již řada metodických rad, které lze zahrnout do celkové strategie jejich přípravy (viz literatura).

Literatura:
BREMER, D. Aktuelle Tendenzen im Triathlontraining. Leistungssport 20 (1990) 1: 40-45.
BREMER, D. Aktuelle Tendenzen im Triathlontraining - 2. Leistungssport 20 (1990) 3: 21-25.
ENGELHARDT, M. a kol. Triathlon: Medizinische und methodische Probleme des Trainings.Bad Endorf, SRN 1993, 144 str. ISBN - 3 - 88020 - 249 - 4
ENGELHARDT, M. a kol. 10. Internationales Triathlon - Symposium. Bad Endorf, SRN 1995, 154 str. ISBN - 3 - 88020 - 271 - 0
ENGELHARDT, M. a kol. 11. und 12. Internationales Triathlon-Symposium. Hűckeswagen 1996 , Losheim 1997, 194 str. ISBN - 3 - 88020 - 316 - 4
EVANS, M.P. Coaching and Training Technigues for Triathletes, Duathletes and Coaches. California, USA 1994, 282 s. ISBN - 0 - 9640515 - 0 – 8
FORMÁNEK, J., HORČIC, J., Triatlon – historie, trénink, výsledky. Olympia, Praha 2003, 245 s.
HORČIC, J. Všeobecná příprava v triatlonu. Metodický dopis 3/96, Praha: Český svaz triatlonu, 1996.
HORČIC, J., FORMÁNEK, J. Sledování výkonnosti a trénovanosti v triatlonu. Metodický dopis, Praha: Český svaz triatlonu, 2002.
HOTTENROTT, K. Duathlon - training. Aachen, SRN 1996, 213 s. ISBN -3- 89124 - 264 –6
HOTTENROTT, K. Ausdauertrainer Triathlon. Hamburg, SRN 1998, 220 str. ISBN - 3 - 499 – 19466
JÄRVIMÄKI, I. Combined training. In International triathlon coaching congress, Nastolla 25.-28.1.1996
NEUMANN, G., PFűTZNER, a., HOTTENROTT, K. Alles unter Kontrolle -Ausdauertraining. Aachen, SRN 1993, 206.s. ISBN - 3 - 89124 - 187 – 9
NEUMANN, G. a kol. Optimiertes Ausdauertraining.Aachen, SRN 1998, 323 s.ISBN - 3 - 89124 - 498 – 3
PFŰTZNER, A. Koppeltraining - Hauptbestandteil einer triathlonspecifischen Fä higkeitsentwicklung. In Triathlon: Medizinische und methodische Probleme des Trainings, Internationales Triathlon - Symposium, Bad Endorf 1993, pp 101-122.

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.