Triatlet.cz

SCM podle Jaroslava Formánka. .....Jelikož mám nějaký přehled, co se nyní v této diskutované oblasti okolo mládeže děje mimo naše území, musím říci, že nám od roku 2000 ujel parník již o velmi slušný kus....(www.triatlet.cz)

Jaroslav Formánek je absolvent FTVS UK v oborech metodika a organizace sportu, trenérství triatlon. V letech 1993-95 předseda TMK, 1996-2000 trenér juniorské reprezentace, 2003-2004 předseda TMK a vedoucí SCM. S juniorskou reprezentací přivezl 18 medailí z MS a ME v triatlonu a duatlonu. Jako osobní trenér přivedl do seniorské reprezentace Michala Daňka, Lenku Radovou, Aničku Šupinovou. Je spoluautor knihy Triatlon a mnoha jiných metodických triatlonových publikací.

Byl jsi od roku 1993 šéfem TMK. Jak vypadala tehdy práce s mládeží?

V triatlonu byla tehdy co se týče TMK půda téměř neoraná, to samé u mládeže. Začali jsem ve spolupráci s tehdejšími členy TMK pracovat s mládeží trochu systematičtěji. Bylo to v prostředí, kdy mnohdy panoval názor, že peníze vše vyřeší, stačí je rozdat a o víc se nestarat. Naštěstí předseda ČSTT Pavel Kořan si jako v této oblasti vzdělaný a zkušený člověk byl vědom toho, že tak jednoduché to není a měli jsme v naší práci jeho podporu. Vím, že jsme dělali i mnoho chyb a kotrmelců, ale myslím, že jsme se z nich dokázali poučit. V letech 1996 –2000, kdy jsem působil jako reprezentační trenér juniorů, jsem již mohl získané zkušenosti využít. Když se ohlédnu zpět a srovnám s pozdějšími obdobími, udělali jsme tenkrát pro triatlon neuvěřitelné množství někdy neviditelné nebo špatně vnímatelné i viditelné práce.

Za tvého působení u juniorské reprezentace sbírala mládež úspěchy.

Ano. Podařilo se přivést, pokud se dobře pamatuji, za ty čtyři roky 18 medailí z MS a ME v triatlonu a duatlonu. Málokdo si dnes uvědomuje, že výsledky tehdejších juniorů měly veliký vliv na nárůst finančních prostředků pro reprezentaci ze státních zdrojů. Jinak řečeno i junioři pomohli k vzestupu seniorské reprezentace. Nevím přesná čísla, ale v roce 2000 bylo na reprezentaci téměř 5mil Kč a nyní to je téměř polovina. Velký vliv na tento pokles mají i výsledky juniorů po roce 2000. Také stojí asi za zmínku, že tato parta juniorů dokázala s většími či menšími úspěchy reprezentovat v následujících letech mezi seniory. Pokud zůstanu jen u triatlonu, tak to byli: Radová, Jiroušková, Šupinová, Daněk, Klíma, Bureš, Pejsar, Kulman. Snad jsem na nikoho nezapomněl.

Čím to bylo?

Určitou roli v tom možná hraje i shoda okolností. Co se týče celé té skupiny závodníků, byla to jejich obrovská motivace a pracovitost. A to žádná náhoda nebyla. Já si je dovolím touto cestou všechny pozdravovat. Myslím ale, že určitý vliv měl i systém naší práce postavený na výcvikových táborech, kontrolních srazech a diagnostice. Kontrolní srazy byly mimo testů určeny i ke vzdělávání, protože bez toho, aby mladý závodník pochopil proč se co dělá, to nejde. Jak se má správně posilovat ukázal závodníkům vícemistr Evropy v kulturistice Luboš Černý, na plavání dohlížela špičková plavecká trenérka Ivana Felgrová, své cviky jim ukázal kondiční trenér předních českých sportovců Dan Hejret, běh s nimi probrali teoreticky i prakticky přední atletičtí trenéři Semerád a Korbel, cyklistiku český reprezentant a trenér Standa Henke. Obrovskou a v triatlonu nikdy pořádně neoceněnou diagnostickou, metodickou i trenérskou práci odvedl Pepa Horčic se svými letitými zkušenostmi, s kterým jsem úzce spolupracoval. Závodníci měli přednášky o tréninku, výživě, o práci se sporttesterem, atd. V těch letech jsme se zaměřovali hlavně na plavání, plaveckou a běžeckou techniku, odstraňování chyb a stereotypů, což byl dle nás v tomto věku základní předpoklad pro jejich budoucí konkurenceschopnost mezi seniory. Jsem přesvědčen, že jsme jim něco dali, nějak je ovlivnili. Doufám, že nejen sportovně , ale i lidsky. Říkám ovlivnili proto, že tu největší porci tréninku absolvovali pod vedením svých osobních trenérů. Samozřejmě, že nebylo vždy vše ideální. Nastávaly i rozpory a střety, vyhovět nebylo možno všem. Myslím ale, že čas vše urovnával a cestu jsme k sobě nakonec většinou našli. Některé zkušenosti jsou nepřenositelné, některé jsme prezentovali např. v knize, tréninkovém deníku i jinde. Mohl jsem si v tomto období dovolit i určité experimenty, které bylo možné zúročit v následujícím období. Což se již nepodařilo.

Proč?

Nebyl zájem ani ze strany mého nástupce ani vzniknuvších SCM. Dál bych to nerad komentoval. Kam to vedlo vidí každý sám. Dovolím si dodat ještě jednu poznámku. Jsem přesvědčen, že jsme byli v letech 1996-2000 v systému práce s mládeží co se týče triatlonu na špičce Evropy. Mohu to celkem sebevědomě tvrdit, jelikož se naše práce a výstupy z ní setkávaly s velkým zájmem na nejrůznějších zahraničních kongresech a seminářích a vím, že jsme byli inspirací pro jiné. Pokud jsme v letech 1993-1996 sbírali zkušenosti v cizině my, tak pak se karta obrátila.
Jelikož mám nějaký přehled, co se nyní v této diskutované oblasti okolo mládeže děje mimo naše území, musím říci, že nám od roku 2000 ujel parník již o velmi slušný kus.

Od léta 2003 jsi byl opět šéfem TMK, i koordinátorem zodpovědným za metodiku SCM. Co jsi během svého působení dělal pro zlepšení činnosti SCM a v čem jsi tenkrát viděl jeho hlavní nedostatky ?

Koordinátorem SCM jsem byl velmi krátký čas. Proč, to je trošku delší příběh. Do funkce jsem byl ustanoven někdy koncem září 2003 a byl v ní do konce března 2004. Pak jsem měl ještě půl roku na starost metodiku. Vytáhnul jsem si z počítače nedostatky SCM tak, jak jsem je viděl a zapsal v létě 2003. Tak že je překopírovávám bez úprav:

absence cílů
absence koncepce přípravy
SCM pracovala a pracují jako organizačně-ekonomicko-byrokratický aparát
ponechání vlastního řízení a přípravy zcela na zastřešujících klubech a vedoucích center
zřejmě ne zcela správný trend přípravy v SCM
absence kontrolních mechanizmů ze strany Rady
slabá kontrolní a řídící činnost koordinátora
absence porovnávání výkonnosti a růstu výkonnosti jak jednotlivých závodníků, tak center navzájem
absence metodiky vzhledem k tréninkovému procesu
absence zpětných vazeb
malá diferenciace z pohledu věku a výkonnosti jak v tréninku tak v ekonomickém zabezpečení
vytvoření prostředí jehož prioritním cílem je získávání a rozdělování peněz a ne růst výkonnosti
v zásadě socialistický systém řízení i přerozdělování financí
demotivace závodníků způsobená jistotami
v mnoha oblastech zakonzervovanost vytvořeného prostředí
rozpory v dokumentech a v realizaci nebo výkladu
malá komunikace mezi vedoucími SCM a dalšími zainteresovanými trenéry z pohledu metodiky a vlastního tréninkového procesu
malá komunikace mezi centry a detašovanými pracovišti navzájem

Postupně jsem zjišťoval, že skutečnost je ještě daleko, daleko horší. Uvedu opravdu jenom pár příkladů, které doplní výše napsané:

korupce – nejrůznější druhy
placení z peněz SCM jiných závodníků, např. na soustředěních
proplácení z peněz SCM školních lyžařských kurzů
závažné nepořádky ve financích a materiálu
zneužívání SCM ke svým “politickým” cílům
náplň některých výcvikových táborů připomínala a připomíná příjemnou dovolenou, kdy mládež tráví čas spíše fotbálkem a diskotékami
tréninky dělané přes kopírák, každý rok stejné, pro všechny věkové kategorie stejné
nekomunikace nebo špatná komunikace se samostatně se připravujícími
krytí prohřešků závodníků
nevedení nebo minimální vedení tréninkové dokumentace
nekvalifikovanost některých trenérů
nedodržování principů sportovní přípravy
nepsaní tréninkových deníků závodníky s tichým přehlížením trenéra SCM
nevyužívání plaveckých drah
nečinnost v období prázdnin
bezdůvodné dvojnásobné odměny nejloajálnějším trenérům (od Suchého) než ostatním
nesmyslná diferenciace závodníků

Asi to jako obrázek stačí. Nedostatky vidím stále stejné. Činnost SCM je nekontrolovatelná, ukrývá za hru z čísly, za rozdělování peněz, nic neříkající tabulky, atd. Milan Kulman a Pavel Valenta to názorně předvedli.
Někdo se může zeptat a také jsem takové dotazy zaznamenal, proč se neprovádí kontrolní činnost a nedostatky se neřeší. Ona se kontrolní činnost provádí, ale je bezzubá. Tady použiji jedno přirovnání. Je to stejné, jako když policie ví, že je na Václaváku spousta kapsářů, zná je, ví že kradou, ale řešit je mohou až v okamžiku, kdy jim chytnou ruku v cizí kabelce. A to se pohybují všichni na poměrně malém a vymezeném prostoru a policie pracuje 24 hod. denně s využitím techniky. Kontrolovat SCM je daleko horší. Při kontrolách můžete akorát tak odhalit ty nejviditelnější kosmetické chybičky. Asi něco ve smyslu, že kapsáře pod nějakou záminkou z Václaváku vystrnadíte a on se tam za hodinku opět vrátí. Můžete zdvihnout pouze varovný prst. Když ho ale zdvihnete moc, tak můžete čekat, že vám někdo zanedlouho urazí celou ruku.
A co jsem jako metodik udělal? Po tom, co se rozhodlo, že SCM budou takto pokračovat jsem nechtěl a hlavně nemohl dělat nějaké velké zásahy. Zpracovaly se např. nové, přísnější zásady přijímání (již opět neplatí), zpracovala se jednotná diagnostika a její metodika, tak, aby byla porovnatelná (dříve se používaly různé, těžko porovnatelné metodiky), zrušila se skupinová diferenciace a zavedla individuální, zpracovaly se výkonnostní limity pro testy, zpracoval se nový spravedlivější model zacházení s financemi, realizovaly se testy a zpracoval jejich výsledky a další. Problém byl pouze v tom, že to mnozí vedoucí SCM negovali, snažili se cokoliv, co by rozkrývalo práci SCM, co by je zatěžovalo shodit prostřednictvím lobování mezi členy VV a Rady ze stolu a hlavně se zbavit mě, jako nepohodlné osoby, která je obtěžuje nesmysly. Tak že 90% mého času zabralo obhajování zcela všeho. Nicméně si myslím, že určitá stopa po mé práci v SCM zůstala, i když je snaha ji co nejvíce smazat. Např. v oblasti testů. Tam měly být stávající zachovány, třeba i v menší četnosti a začleněny další, které by pomáhaly odhalovat problémy s výkonností. Nyní přijaté testy na 400m plavání a 3000m běhu pro všechny kategorie a hlavně jejich zdůvodnění je diletanství TMK (v níž je samozřejmě spousta zástupců SCM). Nicméně do roku 2003 žádné testy nebyly.

Proč nedošlo k zásadní nápravě a řešení už za tvého působení, případně co se zlepšit podařilo?

V podstatě jsem již odpověděl. Nebyla vůle, jelikož mé informace o tom, že to funguje neproduktivně se střetávaly s informacemi vedoucích a klubů SCM, jak to funguje perfektně. Mé argumenty byly popírány argumenty typu: Náš dědeček kouřil do devadesáti a soused nekuřák zemřel ve čtyřiceti. Změny, které jsme s TMK do SCM přinášely, byly sabotovány. Výbor s ročním mandátem ten problém přesunul na pozdější dobu. Co se podařilo? Nakonec vidím jako největší úspěch to, že vím celkem dobře, co se v SCM dělo a děje a že je v “šuplíku” připraven nový, zcela jiný a dle minulé TMK výrazně lepší model chodu SCM, který by řešil především to, co se řešit má. Smysluplnou výchovu mladých závodníků k úspěšné reprezentaci jako prvořadý cíl.

Je to spíš o systému nebo o lidech (kvalita závodníků, trenérů)?

Ve sportu jsou možné obě varianty. V triatlonu, ale i obecně by se dalo říci, že to je více o lidech. Systém nastavený v roce 2000 byl přizpůsoben postupně obrazu svému, neboli spíše svým potřebám, potřebám svých klubů, než potřebám svazu. Lobováním a maskováním své činnosti za pomoci pěti miliónů ročně vytvořili vedoucí SCM systém, který je v podstatě neprůstřelný a je jediný střelec, který na něj má. To je VV ČSTT. Proč to nestřílí? Možná proto, že ve VV jsou dva zástupci SCM z pěti a dva jejich příznivci. Možná proto, že jim SCMka pomohla, aby při volbách do VV zvítězili. Stačí přivést na volby auty své lidi (viz volební VH podzim 04 Brno) a vybrat si dividendy v podobě zachování stávajícího stavu a stávajících postů. Pak již stačí neustále správně mlžit a udržovat podvědomí, že vše funguje.
Peníze jsou mocná čarodějka a kdo je umí využívat k manipulaci s lidmi má své jisté. Pouze snad jen tehdejší předseda svazu před rokem 2003 vnímal co se děje, ale v hlasovacím systému VV a Rady by s nějakou změnou stejně neuspěl. Proč si myslíte, že se spojil Suchý s Dvořákem a Kořana vyštvali na jaře 2003 z prostředí ČSTT? Každý měl svůj důvod a jeden z jejich společných bylo i SCM. VV po letní VH v roce 2003 rozhodl, že tento systém nechá dojet do roku 2004. Proč? Jelikož do SCM nikdo neviděl. Mám pocit, že teprve k létu 2004 Michal Slabej a někteří další členové VV pochopili, že takto to je špatně. Pokud by zůstal tenkrát tento výbor ve funkci, jsem přesvědčen, že SCM by již pracovala zcela jinak.

Jak vnímáš současně nastavený systém SCM?

Z mých předcházejících odpovědích je vidět, že velice negativně. Je prohnilý a neopravitelný. Jakékoliv kosmetické záplaty mu pomohou pouze přežít zase o něco déle. Je třeba ho zcela nahradit jiným, který bude vykazovat očekávané výsledky. Takovýto systém jsem ve spolupráci s TMK připravil v létě 2004 a v roce 2005 jsem k mému překvapení zjistil, že takto pojaté systémy začínají aplikovat již některé jiné sportovní svazy.

Myslíš si, že údaje o tom, jak trénují triatlonisté v SCM, které uvádí P.Valenta, odpovídají skutečnosti?

Již v nějaké diskusi na toto téma zaznělo, že ta čísla jsou zcestná. Pravda je v průměru někde na 50 - 60% udávaného. Nemyslím, že chtěl Pavel Valenta nějak záměrně mystifikovat triatlonovou veřejnost. Ta čísla mu byla zřejmě podstrčena. Pouze mne mrzí, že ho nezarazila a neověřil si jak se věci mají. Nicméně je z toho vidět, že TMK a jeho předseda, tedy ti, co SCM řídí a metodicky vedou, toho moc o SCM nevědí. Nebo někteří vědí? Vedoucí SCM mají totiž v SCM poměrně početné zastoupení. Je to pochopitelné. Mohou si pohlídat, aby vše bylo nastaveno k jejich spokojenosti. Ostatně nikdy se netajili tím, že SCM mají fungovat tak, jak se oni mezi sebou dohodnou.

Co by se mělo podle tvého názoru udělat nejen pro zlepšení činnosti SCM ale i věci které s výchovou a talentů souvisí – tj. podoba žákovského ČP, zajištění trenérů mládeže, růst členské základny?

Začnu od žáků a členské základny. Michal Slabej mi potvrdí, že již opravdu mnoho let volám po změně systému závodění žáků. Ten systém může mít samozřejmě různé podoby. Umím si po stránce organizační struktury v růžovější budoucnosti představit, že se např. žákovské soutěže budou odehrávat hlavně na úrovni krajů a jednoho mistrovského závodu. ČP mi v současné podobě připadá z mnoha důvodů zcestný. Také vlastní obsah TT závodů by měl být jiný. Měli by být zastoupeny více plavecko běžecké závody a v letním období i aquatlony. Lehká preference plavání by nám přinášela potřebnou plaveckou výkonnost tolik potřebnou pro další triatlonovou budoucnost mladých závodníků. Závody by lákaly na start i plavecké děti. Vlastní triatlonové závody by se měly odehrávat na horských kolech. To by zase zajistilo masovost, pomohlo v hledání talentů. Obrovským přínosem pro triatlon jsou TTN Michala Slabeje. Je to sice jeho soukromá iniciativa, ale myslím, že by spolupráce svazu byla zde ku prospěchu věci. Já osobně jsem pro plošnější propagační kampaň na školách. Jsem přesvědčen, že zájem dětí by byl. To, že je následně i velký odpad je normální. Mnozí ale vydrží. Problémy vidím dva. Jedním je psychická únava (vyhasnutí) dětí, ale i rodičů ze stále stejného kolotoče. Je tedy třeba pestrost a s postupem z kategorie do kategorie změnu v systému soutěže a tím i přípravy. Pak bude i nová motivace. Druhým je činnost nebo nečinnost klubů. Pokud máme zájem dětí, ale nemá se o ně kdo starat na klubové úrovni (to nemůže vyřešit za kluby centrálně svaz), tak ty děti ztrácíme. Děti, rodiče, jdou tam, kde je o ně dobře postaráno, kde to funguje. Svaz nemůže financovat práci klubů. Na to nemá a mít nebude. Svaz ale může zpracovat poměrně podrobnou metodiku – návod pro kluby, jak práci s mládeží ekonomicky na klubové úrovni zajistit. Je to o klubech a jejich aktivitě. Je to o lidech a jejich motivaci. Tím trošku odpovídám i na zajištění trenérů mládeže. Tady nelze mluvit vůbec o placení trenérů ze svazové úrovně. Svaz na to prostě mít v dohledné době nebude. O růstu členské základny jsem již částečně mluvil a viděl bych možná i další cesty.

V čem nejvíce zaostávají naši triatlonisté za svými vrstevníky?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Ve všem. Je to ale celkově složitější. Osobně si nemyslím, že bychom neměli talentované závodníky. Nemyslím ani, že by mnozí neměli touhu být lepší. Problém je hlavně v jejich okolí, v prostředí, které je formuje. V tom asi zaostávají za svými vrstevníky nejvíce. Bohužel tito mladí závodníci si to neuvědomují. Neváží si prostředků, které se do nich vkládají. Berou je jako samozřejmost, jako něco, co musí přeci dostat, když jsou tak dobří. Neváží si např. jistot plaveckého času v bazénu a tento tréninkový čas s velké části promarní. Spočítal jsem si u jednoho raději nejmenovaného SCM, že využitelnost plaveckého tréninku byla v průměru na jednoho závodníka 1,8 km na hodinu tréninku. Mnozí nevědí jak využívat sporttester pro řízený trénink. Někteří dokonce ani neví, jak se s ním zachází. Opět přidám perličku. Nejmenovaná zkušená závodnice s dobrou výkonností zařazená v SCM dlouhou dobu, si na drahém sporttestru, narvaném funkcemi včetně cyklistických, uměla mimo hodinek akorát spustit aktuální tep. Mnozí nevědí k čemu slouží testování a jsou naštvaní, že mají něco takového podstupovat. Atd.
Pokud bych se měl vrátit opět k otázce, tak bych ještě dodal, že stále vidím prioritu u mládeže v plavání, tudíž tam zaostáváme nechci říci nejvíce, ale v prvé řadě. Asi něco více než před rokem jsem napsal na Triatlet článek, kde jsem poukazoval na problém plavání naší mládeže a nikoho to moc nezajímalo. Cením si toho, že reagoval pan Hudák i když ve svém článku tento problém zlehčoval a naznačoval, bohužel směrem k těm mladým závodníkům, že je vše OK a že si s tím svým plaváním vystačí. Možná se již od té doby dostal více do reality. Tímto se nechci nijak dotknout tak zdatného diskutéra, jakým Hary Hudák bezesporu je. Samozřejmě, že velkým problémem je i kolo, protože na kole se u nás jezdí ale netrénuje i běh.

Proč je tak malý zájem o práci v SCM, do výběrových řízení se přihlásili až na jednu výjimku pouze stávající vedoucí SCM? Kam mizí absolventi FTVS se zaměřením na triatlon?

To jak jsou SCM nastavena znemožňuje vytvoření konkurenčního prostředí na těchto postech. Problémem je i to, že SCM jsou pod kluby. Umí si někdo představit, že převezme SCM po panu Trnkovi v Praze, když poté, co vytuneloval mládež z pražských klubů nyní téměř jinde než v jeho klubu triatlonové děti v Praze nejsou? Umí si někdo představit, že by se úspěšně ucházel o tento post v klubu pana místopředsedy v Táboře? Umí si někdo představit, že by mu šla na ruku dvojice Zeman –Mastný v Plzni? Tady by snad mohl fungovat pouze jako bílý kůň. Kdo by strkal krk do smyčky? Všechna výběrové řízení, stejně jako na post koordinátora juniorské reprezentace nebo na pořádání závodů olympijských nadějí byla velkou fraškou. Absolventi FTVS se prostě raději v klidu živí něčím jiným.

Na našich stránkách se v poslední době postupně objevilo několik článků k SCM. Ty jsi mezi diskutujícími nebyl.

Nechtěl jsem se zapojovat. Nějaká diskuse, jejíž úroveň zde nechci hodnotit, se rozpoutala snad díky tomu, že první článek napsal Hary Hudák, který mnohé, zřejmě ze sportu provokuje. Díky mu za to. On byl myslím také možná jediný, kdo i dřív reagoval na některé mé články. Sice nevím, proč vesměs negativně, když dnes v podstatě říká to samé, co já. Asi kvůli tomu sportu. Já musím dát Hary Hudákovi v tom co napsal (článek a reakce na funkcionáře) zapravdu. Jenom znovu říkám, že to je ještě horší, než sám tuší. To co napsal Pavel Valenta a Milan Kulman je teoretická ukázka prezentace SCM jako dokonale fungující organizace, bohužel realita je někde jinde.

Přijedeš ke kulatému stolu o SCM do Pardubic?

Rozhodně ne. Stačí se podívat na pozvánku. Myslím, že si dělají z lidí blázny. Hlavním obsah tohoto jednání bude prezentace práce SCM ve stylu článku Milana Kulmana. Docela bych si tipnul, že si to již nyní vše pečlivě chystá. Pak se možná blýsknou někteří vedoucí SCM s tím, jak to super dělají a jak se o děti starají . Vyslechnou si diskutující, na něco kývnou, odventilují vášně těm, kteří si je tam přijedou vybouřit. Napíše se pečlivě zápis ze schůzky , aby byla vidět činnost a pak se možná udělají nebo neudělají nějaké papírové změny a vše půjde jak dřív a všichni budou spokojeni. Bude zase na rok, dva klid. Popovídat si mohou lidi i přes internet. Připadá mi to, jako by ředitel školy, která se mu hroutí pod rukama svolával kulatý stůl žáků, aby mu poradili, jak má školu zachránit. Tím nechci odrazovat nikoho, kdo tam chce strávit svůj volný čas ve víře, že to pomůže zachránit.

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.