Triatlet.cz

Příprava plavců v žákovském a juniorském věku. ..článek Mgr. Borise Neuwirta, dlouholetého trenéra výběru juniorů ČR:....většina výborných plavců této věkové kategorie je zpravidla akcelerována zbytečně vysokým tréninkovým zatížením...(www.kubrt.net)

trocha inspirace k práci s mládežnickými kategoriemi v případě plavání

Příprava plavců v žákovském a juniorském věku .

Mgr.Boris Neuwirt – trenér výběru juniorů ČR

Moje dlouholetá trenérská praxe mi umožnila sledovat velké množství plavců v žákovském a v juniorském věku. Současně mi tato praxe neustále potvrzuje teorii, která se již několik let objevuje v metodických materiálech jako varování před chybami, kterých se jako trenéři mládeže dopouštíme. Týká se to velkých objemů, tréninků s vysokou intenzitou, nepřiměřených tréninkových forem, rané specializace a především snahy o dosažení nejlepších výsledků na mládežnických soutěžích typu Pohár ČR 10letých a MČR mladších žáků. Z toho vyplývá následná výkonnostní stagnace v juniorském a dorosteneckém věku.

Má trenérská filozofie vychází z vlastní dlouholeté trenérské praxe a z pedagogického vzdělání. Preferuji postupné zatěžování mladého organizmu s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem závodníka. Každoročně se ale v pozici zodpovědného trenéra výběru juniorů s touto trenérskou filozofií dostávám do rozporu.

Do juniorského výběru jsou zařazeni výkonnostně nejlepší plavci v této věkové kategorii. Hlavním cílem je úspěšná plavecká reprezentace (pro mezistátní utkání, pro soutěže Evropského olympijského festivalu a pro další soutěže věkové kategorie chlapců 15-16 let, dívek 13-14 let). Z dlouholeté praxe bohužel vyplývá, že většina výborných plavců této věkové kategorie je zpravidla akcelerována zbytečně vysokým tréninkovým zatížením. V pozdějším věku pak většina z nich zaznamenává stagnaci až úpadek výkonnosti (viz. dále). Výběr se proto snažím doplnit o dostatečné množství jedinců, u kterých je předpoklad postupného výkonnostního růstu v dorosteneckém a pozdějším věku (v období přechodu do kategorie starších juniorů a dospělých). I tito jedinci ale musí prokazovat již v tomto věku dostatečnou výkonnost.

Prvním kritériem pro výběr plavců do reprezentačního výběru mladších juniorů jsou bodové hodnoty výkonů nebo umístění na MČR. Do tohoto výběru jsou zpravidla zařazeni plavci, kteří se mohou srovnávat se svými zahraničními plaveckými vrstevníky. V kategorii starších juniorů a dospělých však velké procento těchto závodníků zaostává za zahraničními plavci. Pro mnohé trenéry (především z menších klubů) zůstává v dlouhodobé přípravě dobré umístění závodníků na MČR 11 – 12letých žáků stále z různých důvodů prioritou. Výkonnost některých těchto mladých závodníků v pozdějším věku stagnuje a plavci nejsou schopni prosadit se ani v domácí konkurenci. Samozřejmě to není bolest jenom českého plavání. I zahraniční závodníci, kteří zaplavou vynikající výkony na mládežnických soutěžích v žákovském nebo juniorském věku, nejsou schopni se prosadit ve věku kolem 18 - 20let. Výjimkami, které potvrzují pravidlo jsou např. nizozemský plavec P.v.Hoogenband startoval jako 15letý úspěšně již v roce 1993 na EYOD; olympionička z Atén - Maďarka E.Risztov startovala na EYOD 1999 jako motýlkářka, kraulařka a polohovkářka; rovněž Chorvat D.Draganja, který úspěšně startoval jako 16letý na EYOD 1999 a své kvality potvrdil i v Aténách. Zmínit mohu i ruského prsaře V.Komornikova, který se jako vítěz soutěží EYOD dnes prosazuje mezi dospělými.

Na semináři plaveckých trenérů v Nymburku (15.- 16.10.2004) hovořil ve svém vystoupení německý plavecký odborník Dr.B.Ungerechts mimo jiné o tom, že pouze 1 – 4% plavců (!!!), kteří získali medaili v žákovském věku, pokračuje v úspěšných výsledcích mezi dospělými. Další zajímavý údaj ze statistiky: plavci, kteří dosáhli velkého zlepšení v 16 – 17 letech, jsou schopni později zaplavat výkony na úrovni 96% světového rekordu (Dr.B.Ungerechts). Do této skupiny můžeme zařadit i výše zmiňované zahraniční plavce nebo K.Svobodu, který se probojoval na EYOD 1997 do finále (400VZ) a na Světových hrách mládeže v Moskvě 1998 získal medaili. Uspěl později i na MEJ a do evropské špičky patří i dnes. Naši medailisté nebo finalisté ze soutěží EYOD patří ve většině případů bohužel mezi těch neúspěšných 96-97%.

Pro druhé kritérium výběru do předjuniorského reprezentačního týmu hovoří právě výše zmíněná čísla. Správný vývoj plavce a jeho výkonnostní vzestup stojí na několika tréninkových faktorech: všestranný tělesný rozvoj, postupný nárůst zatížení, zvládnutí techniky jednotlivých plaveckých způsobů, rozvoj síly s ohledem na věk a určitá míra talentu. Mnoho současných českých, ale i světových špičkových plavců se v žákovském věku 13 – 15 let vůbec neprosazovalo. Ilona Hlaváčková například nebyla špičkovou plavkyní ve sportovní třídě ani na gymnáziu. Její výkonnostní vzestup nastal až později. Rovněž Polka Otylia Jędrejczak, vítězka OH 2004 se v žákovském věku výrazně neprosazovala, dokonce ji na juniorských utkáních s přehledem porazily i naše nadějné motýlkářky.

Výše zmíněné faktory jsou pro správný výkonnostní růst plavců a proto musí trenéři mládeže zvážit a případně přehodnotit skutečné priority.

Technika plavání je jedním z nejdůležitějších faktorů pro správný budoucí vývoj mladého závodního plavce. Při výcviku a později i při tréninku musíme neustále dbát na správné technické provedení záběru i pomocných pohybů, které umožňují dokonalý pohyb závodníkova těla ve vodním prostředí.

Trénink, který je organizován pouze na základě některých faktorů a metod, může vést krátkodobě k lepším výkonům, zabraňuje však systematickému růstu výkonnosti a omezí cestu k nejlepším výkonům v pozdějším věku Obsah i objem tréninku se každoročně zvětšuje a toto rozšíření tréninku nelze provádět s omezeným počtem tréninkových metod a tréninkových forem. Trénink, který je založen na omezeném počtu metod a forem nás vede k tomu, že jsme nuceni použít již u mladých plavců speciální tréninkové podmínky a formy. Samozřejmě, že dosáhneme dobrých výkonů (mladí plavci jsou pozitivně motivováni, chtějí zaplavat kvalitní časy, nové osobní, oddílové nebo národní žákovské rekordy), ale omezené tréninkové metody a velké zatížení předčasně vyčerpávají plavcův fyzický i psychický potenciál (K.Wilke, Ø.Madsen – Das Training des jugendlichen Schwimmers).

Dr.B.Ungerechts uvádí údaje německého plaveckého svazu (DSSV) z posledního období, v nichž je vidět postupný nárůst kilometráže a podíl suché přípravy v jednotlivých věkových obdobích (viz tabulka)

Tabulka 1.

Věk	11	12	13	14	15	16	17	18	19	20
Km/rok	700	850	900	1400	1850	2050	2100	2100	2000	1900
% suché přípravy	30	30	28	27	25	25	25	26	30	33

Všeobecně platí, že základem pro vysoké sportovní výkony je dostatečná tělesná a všestranná příprava. V období dospívání (po 12.roce) dochází mimo jiné ke změnám tělesných proporcí, změně těžiště plavcova těla. Tyto skutečnosti nás vedou někdy k omylu, že talentovaný plavec má předpoklady pro některý plavecký způsob (prsa). Pouze jednostranný trénink a zaměření na jeden plavecký způsob může zapříčinit to, že talentovaný plavec nedosáhne špičkových výsledků. V tréninku musíme dbát o přípravu všech čtyř plaveckých způsobů a neustále musíme klást důraz na nácvik nových pohybových struktur. Musíme do tréninku zařazovat nácvik techniky a vyvarovat se tréninku monotónnímu. Ve srovnání s ostatními sporty se plavání děje v jednotvárných podmínkách a prostředí. Proto se musíme snažit vyvarovat se jednotvárnosti především zařazováním nových forem a větším množství technických cvičení.

Jak by měla vypadat dlouhodobá příprava a vývoj mladého plavce?

Největší strukturální změny se projeví v 10 – 11 letech a v 15 – 16 letech. Proto musíme využít období před těmito změnami k systematické přípravě techniky, především do 11 let. Vytrvalost a kondiční schopnosti rozvíjíme nejen v předcházejícím období, ale především do 15 let. Rovněž techniku rozvíjíme a zdokonalujeme i v období do 16 let. Pokud v tomto období v dlouhodobé přípravě plaveckou techniku zanedbáme, nemůžeme očekávat významný výkonnostní růst v pozdějším věku. Trénink mladého plavce (do 11 let) má obsahovat zdokonalování techniky, rozvoj základní plavecké vytrvalosti, rozvoj koordinace a pohyblivosti, rozvoj krátkodobé rychlosti. I v tomto věku můžeme rozvíjet sílu, pouze však formou cviků v jiných sportovních odvětvích. Vyvarujeme se cvičení se zátěží, naopak zařazujeme cvičení protahovací a uvolňovací. Ta jsou velmi důležitá především pro cyklický plavecký pohyb a úspornou práci svalů. Pokud je sval dostatečně protažen, může dojít ke změnám napětí a uvolnění svalu a to je rozhodující pro úsporu sil při plavání delších tratí (K.Wilke, Ø.Madsen). V celé dlouhodobé přípravě mladých plavců nesmíme zapomínat na cvičení pro rozvoj kloubní pohyblivosti, protože již od 10. roku se snižuje pružnost vaziva v kloubních pouzdrech.

Formy zdokonalování techniky (Plavání – učební text pro trenéry II.tř, TŠ ČÚV ČSTV).

Jednoduché formy   - krátké úseky nízkou intenzitou s daným úkolem
-        plavání středních a delších tratí nízkou intenzitou s daným nebo dílčím úkolem
-        krátké úseky nebo střední (dlouhé) tratě plaveme pouze v prvcích (nohy nebo paže) a všemi plaveckými způsoby

Složitější formy       - krátké úseky (20 – 25m) střední intenzitou
-        kombinovaná cvičení (např.rozložený záběr paží, záběr jednou paží) – možnost kontroly zabírající paže
-        cvičení s vyšší intenzitou
-        atypická cvičení (kombinace plav.způsobů, cvičení na cit pro vodu)

Výše uvedené formy používáme v tréninku mládeže samozřejmě s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem dětí. Rovněž i následně uvedená technická cvičení zařazujeme do tréninku mládeže s přihlédnutím k jejich schopnostem a tělesné kondici. Tato cvičení jsou seřazena podle obtížnosti.

Příklady technických cvičení u jednotlivých plaveckých způsobů.

Kraul

-       plavání kraulových nohou s nadlehčovací deskou
-       plavání kraulových nohou bez nadlehčovací desky v poloze na břiše nebo v poloze na boku
-      plavání nohou (bez desky) ve správné proudnicové poloze (paže ve vzpažení, v připažení) s rotací těla kolem podélné osy (nádech, rozkyv ramen)
-       plavání kraulových nohou s pažemi v upažení s rotací těla kolem podélné osy (nádech, rozkyv ramen)
-       plavání nohou s deskou, paže ve vzpažení, deska je kolmo k hladině (částečně ponořená) a plní funkci „brzdy“ – obtížnější cvičení
-       plavání paží s nadlehčovací deskou nebo s plovákem (tzv. „piškot“)
-       cvičení se záběrem pouze jedné paže s deskou (druhá paže na desce) nebo bez desky
-      plavání kombinace 1 – 3 záběrů pravou paží, 1 – 3 záběrů levou paží
-       plavání záběru jednou paží, druhá paže je v upažení u těla
-       cvičení pro správný přenos paže – ostrý loket (např. dotek dlaní v podpaždí, dotek dlaně na hladině při přenosu paží )
-       plavání kraulových paží s dobíháním na začátku záběru (ve vzpažení)
-       plavání kraulových paží s dobíháním v konci záběru (v připažení)
-       plavání kraulových paží v kombinaci s delfínovým vlněním
-       plavání paží s gumovým kroužkem na kotnících
-      cvičení na cit pro vodu – pomalý záběr dlaní s roztaženými prsty nebo zaťatou pěstí

Znak
-       plavání nohou s nadlehčovací deskou
-       plavání nohou s oběmi pažemi ve vzpažení (proudnicová poloha)
-       plavání nohou s předloktím nad hladinou
-       plavání nohou s oběmi pažemi ve vzpažení s rotací těla kolem podélné osy, zachovat správnou polohu hlavy (rotace ramen)
-       plavání nohou s jednou paží ve vzpažení, s druhou v připažení
-       plavání nohou v poloze na boku
-       plavání nohou s deskou, paže ve vzpažení, deska je kolmo k hladině (částečně ponořená) a plní funkci „brzdy“ – obtížnější cvičení
-       plavání paží s nadlehčovací deskou nebo s plovákem (tzv. „piškot“)
-       plavání se záběrem jedné paže s deskou nebo bez desky, správný přenos paže, rozkyv ramen
-       plavání znak soupaž, nohy znakové
-       plavání kombinace 1 – 3 záběrů pravou paží, 1 – 3 záběrů levou paží
-       plavání kombinace pravá paže, levá paže, soupaž v četnosti 1 – 3 záběry
-       plavání se záběrem jedné paže, druhá paže je v předpažení, velký rozkyv ramen, velké předpažení nezabírající paží
-       plavání znak soupaž – pouze konec záběru s odtlačením – paže jsou pod hladinou
-       plavání paží s gumovým kroužkem na kotnících
-       plavání kombinace záběru znakových paží s delfínovým vlněním
-       cvičení na cit pro vodu – pomalý záběr dlaní s roztaženými prsty nebo zaťatou pěstí

Motýlek
-       vlnění v proudnicové poloze na břiše s nadlehčovací deskou
-       vlnění v poloze na pravém nebo levém boku (s deskou)
-       vlnění v poloze na zádech (s deskou)
-       vlnění v poloze na břiše, na zádech nebo na boku pod vodou (bez desky) s nádechem po 4 – 6 kopech – obtížnější cvičení
-       plavání nohou s deskou, paže ve vzpažení, deska je kolmo k hladině (částečně ponořená) a plní funkci „brzdy“ – obtížnější cvičení
-       vlnění s pažemi ve vzpažení (proudnicová poloha), kop nohou s velkým vysazením boků, následně 3 – 4 kopy s vlněním pod
vodou,  nádech a opakovat
-      vlnění v proudnicové poloze, kombinace vždy 2 – 3 kopů v poloze na břiše, na pravém boku, na levém boku, na zádech ve velké intenzitě
-       plavání se záběrem jedné paže, druhá paže je ve vzpažení, delfínové vlnění nohou
-       plavání s kombinací: 2 – 4 záběry pravou paží, 2 – 4 záběry levou paží, 2 – 4 záběry celou souhrou
-       plavání kombinace záběru motýlkových paží s kraulovým kopem nohou
-       cvičení na cit pro vodu – pomalý záběr dlaní s roztaženými prsty nebo zaťatou pěstí

Prsa
-      plavání prsových nohou, paže ve vzpažení (s nadlehčovací deskou)
-      plavání prsových nohou s plovákem mezi stehny („úzký kop“)
-       plavání prsových nohou v poloze na zádech
-      plavání paží (nadlehčovací plovák nebo deska mezi stehny)
-      plavání se záběrem pouze jedné paže
-       plavání s kombinací: 1 záběr paží – 2 (3) kopy nohou
-       plavání s kombinací: 2 záběry paží – 1 kop nohou
-       plavání s kombinací: 1 záběr paží motýlkem s prsařským výjezdem – 2 záběry prsovou souhrou
-       cvičení na cit pro vodu – pomalý záběr dlaní s roztaženými prsty nebo zaťatou pěstí
-       plavání paží s gumovým kroužkem na kotnících

Jak vyplývá z výše uvedeného, technická příprava je důležitou součástí tréninku mládeže. Provádíme ji tedy převážně formou speciálních technických cvičení, které zařazujeme do tréninku mládeže a také do přípravy plavců v kategorii dorostu či dospělých. Pokud se nebudou trenéři dostatečně věnovat nácviku techniky a odstraňování chyb v technice již u začínajících plavců, špatné pohybové návyky se upevní a později se stanou limitujícím faktorem pro další zlepšení výkonu. Sledování a případné opravování techniky se musí stát každodenní součástí tréninku. Podcenění této skutečnosti způsobí zpomalení výkonnosti a pozdější stagnaci výkonů.

Mgr.Boris Neuwirt

Více než 10 let se pohybuji ve funkci trenéra u českého juniorského plavání a od roku 1995 jsem zodpovědným trenérem výběru mladších juniorů ČR (chlapci 15-16 let, dívky 13-14 let). Zaměstnán jsem jako trenér na Sportovním gymnáziu v Ostravě, několik let působím rovněž u sportovních tříd na ZŠ (1980 – 1995 hlavní trenér ST, v současnosti úvazkový trenér).

Ostrava, 2004-10-25

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.