IM Wisconsin - Petr Vabroušek na 7.místě, které znamenalo slot na Havaj 2010. Na startu i slovenská dvojice Džalaj - Palko....bylo mi jasné, že na top 10 bude potřeba mimořádného běžeckého výkonu..(P.Vabroušek)

Na Ironmana v Madisonu, stat Wisconsin jsem tentokrát vyrazil v doprovodu slovenského dua Karol Džalaj (profi) a Daniel Palko (AG 30-34). Vzhledem k teplemu podzimnimu počasí jsme volili pozdní odlet po trase Vídeň-Londýn-Chicago s BA (jako jediní přepravují kola zdarma!!!). S Chicaga to už bylo jen 2 hodiny autem, což je asi jednodušší, než přesedat na další
let směr Madison. Do race hotelu, vzdáleného jen asi 500m od startu jsme dorazili ve čtvrtek večer, naše kola, která se zdržela v Londýně, pak v pátek dopoledne.
Ráno jsme si dali jeden 2km okruh v jezeře a po dopoledním bloku: tiskovka - briefing - registrace, jsme vyrazili na hodinku na kole. V sobotu znovu 2km plavání a 5km lehkého běhu. Počasí bylo po propršeném Žďáru a Teplicích letní a teploty se pohybovaly kolem 30°C, což platilo i pro závod samotný.

Plavání se odehrává v jezeru Monona na dvou okruzích (start z vody, nevybíhá se ani mezi okruhy), neopreny byly povoleny, i když se teplota vody pohybovala kolem 24°C. Profesionálové startovali v 6:50, zbytek 2700hlavého pole v 7:00. Rychlé starty (obzvláště v 6:50 ráno) mi moc nejdou a tak jsem se začal kupředu prokousávat až po zhruba 500m. Kolem 1000m jsem se konečně dostal až do skupiny, ve které plaval Karol (měl skvělý start a chvíli držel i čelní skupinu), loňský obhájce titulu MacDonald nebo skvělá plavkyně Biscay. S tím jsem se spokojil a celkem v pohodě tak opouštěl vodu současně s Karolem s mankem 4:40 na čelní skupinu (Tissink, Ritter, Marsh,.).

Co je v Madisonu opravdu unikátní, to je průběh oběma depy. Po opuštění jezera vyběhnete do 3. patra po točivém výjezdu pro auta, vběhnete do konferenčního sálu, kde se převlečete a vybíháte na obrovské parkoviště na střeše konferenčního centra, kde parkuje cca 2700kol. Po naskočení na kolo sjedete na druhé straně opět 3 patra po točivém sjezdu. Tento dlouhý proces jsme pojali poněkud konzervativně, což se ukázalo jako chyba. Po sjezdu z parkoviště jsem asi 30 vteřin před sebou viděl formující se skupinu, která nakonec dotáhla i skupinu čelní. Rychlé začátky nejsou mou silnou stránkou a tak jsem je stíhal marně a za chvíli je ztratil z dohledu.

Cyklistika je zde velmi náročná, i když podle celkového převýšení 1350m se to tak nejeví. Nicméně zde zcela chybí souvislé úseky, kde by člověk zalehl a jel své tempo. Silnice neustále stoupá, klesá nebo prudce zatáčí a je náročná na schopnost opakovaně akcelerovat. Povrch je však kvalitní (na rozdíl od roku 2005, kdy jsem tady závodil naposledy). Asi 60 km jsem za
sebou měl na dohled Karla, který ale zhruba v těch místech dostal defekt. V pozdějším průběhu cyklistiky pak ještě druhý a náhradní kolo, které dostal od oficiálních mechaniků mělo kazetu SRAM. Na dojetí to bylo, na výrazný úspěch už bohužel nikoliv. Já jsem na konci prvního okruhu dostal informaci, že na čelní skupinu asi 10 lidí ztrácím 8 minut, což mě docela nakoplo a potěšilo. Kolo jsem se snažil jít s rezervou, protože běh je tady velmi těžký. Nejhorší byl dojezd posledních 20km do depa, kdy už jsem přestal předjíždět závodníky o kolo zpět a ocitl se tak na půl hodiny zcela osamocen. Ještě méně mě potěšilo, když se kousek za mnou do depa přiřítila skupina vedená asi nejlepším současným běžcem Longreem s Evoem, Blackem a dvěma dalšími.

Rychlá zastávka na toaletě a vybíhal jsem jako 13. necelou minutu za Longreem. Bylo mi jasné, že na top 10 bude potřeba mimořádného běžeckého výkonu a tak jsem to rozbalil naplno. První okruh kopcovitého a těžkého okruhu městem jsem proletěl za 1:25 a dostal se tak na 7. místo. Longreeho jsem předběhl na 15.km a vypadalo to na průnik do první pětky. Ostré tempo se ale při panujícím horku podepsalo i na mém výkonu a když jsem se zhruba kolem 25. km dotáhl na záda šestého Dearra, dost hodně mi došlo a musel jsem hodně zpomalit. Macdonald s Daerrem mi zase odskočili a já už jsem se protrápil až do cíle na 7. místě v čase 9:08:26 (před 4 lety 8:55 a 2. místo). Karol vybíhal hodně vzdadu, ale slušným během se i tak posunul během maratonu až na konečné celkové 51. místo v čase 10:03:42. Daniel po slušném plavání 1:03, zajel kolo s jedním defektem za 5:38 a uzavřel maratonem za 3:54, což mu vyneslo 23. místo v AG 30-34 v čase 10:44.

Určitě jde o jeden z nejhezčích a také nejtěžších závodů série Ironman, ale pokud se sem budete chtít vypravit, musíte si tradičně hodně pospíšit s registrací (bývá vyprodán za pár hodin) nebo zkusit některou ze zavedených cestovém (Hannes Hawaii Tours, Endurancesportstravel, Tritravel,.), které mívají koupené sloty pro své zákazníky. Pak ale musíte počítat i s kompletním servisem dané cestovky.

 
Petr Vabroušek
www.petrvabrousek.eu  
www.slstri.cz
www.blueseventy.cz  
www.asicoach.com


Foto Radek Parnica 

 

Diskuze

www.triatlet.cz moderuje obsah diskuzních příspěvků a vyhrazuje si právo mazat příspěvky obsahující vulgární a sprostá slova,příspěvky ve kterých se diskutující navzájem napadají,ve kterých jsou napadány či zesměšňovány konkrétní osoby nebo skupina osob. Své výtky určitě zvládnete vyjádřit slušně a podpořit je i rozumnými argumenty. Do diskuse nepatří ani reklama na komerční aktivity. Děkujeme za pochopení, naší snahou je aby slušní diskutující a naši přispěvatelé nebyli obtěžováni zakomplexovanými blbci. Komu se to nelíbí, bude muset pro své příspěvky využít služeb jiného serveru, internet je dostatečně velký pro všechny. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen. Pokud nemáte vytvořen účet, registrujte se práve zde. Diskutovat on-line můžete i prostřednictvím TRI-CHATU.